Světová poesie 20. století 1/4
Světová poesie 20. století
počátek 20. století:
zcela nové a originální pohledy na skutečnost
umělci hledali nové cesty, jak vnímat realitu a jak to přenést do výtvarné a literární roviny
čím více se se skutečností experimentovalo, tím více se deformovala – stala se pomíjivou
každý umělecký směr se zaměřil na jeden z projevů lidské existence
pouze poesie dokáže rychle reagovat a snese experimentování
každý umělecký okruh měl svůj manifest
(literáti, malíři, hudebníci, sochaři)
Guillaume Apollinaire 1880 – 1918
Francouz, nemanželský syn litevsko-polské šlechtičny
básník, dramatik, prozaik, umělecký kritik
propagoval kubismus, připojil se k futuristickému hnutí
průkopník moderních uměleckých postupů
do češtiny ho poprvé přeložil K. Čapek
ovlivnil českou poesii (J. Wolker,V. Nezval, K. Biebel)
Alkoholy
mezník ve vývoji moderní světové poesie
42 skladeb různého obsahu
Alkoholy – opíjení se životem
využívá asonance = shoda pouze samohlásek na konci verše, volný verš
zrušení interpunkce
stírá rozdíly mezi lyrikou a epikou
prolínání minulosti a přítomnosti, spontání představy
báseň Pásmo
úvodní báseň, motiv Eiffelky
narušená logická souvislost veršů, bez interpunkce
vzpomínky a sny vložené do zážitků během putování po milované
Paříži a jiných městech a zemích
rychlé střídání míst, času a myšlenek, motiv uplývajícího času
spontánní proud představ, obrazů, mnohopohledovost = zachycuje skutečnost
z mnoha úhlů – dynamický obraz skutečnosti
Kaligramy
básnická sbírka napsaná za války na frontě
tvoří ji básně–obrazy = typograficky upravené básně do rozmanitých tvarů dle námětu básně (např.: hvězda, býk, Eiffelova věž) – spojení poesie s malířstvím
Zavražděný básník
autobiografie
Prsy Tiresiovy
drama
programové dílo divadelní avantgardy
→ FUTURISMUS
latinsky futurus = budoucí
počátek avantgardy
směr v literatuře, malířství, hudbě
vznikl jako anarchistická revolta proti normám, konvencím a hodnotám
soudobé společnosti a dosavadního umění
oslava techniky a městské civilizace
snaha vytvořit umění odpovídající ruchu a tempu nadcházejícího průmyslového věku
zrušení interpunkce, osvobození slova z věty pro bezprostřední vyjádření
využití onomatopoie = zvukomalba
nakupení hlásek tak, aby připomínaly zvuk, vyvolaly představu
využití kakofonie – nelibozvučnost
verše měly působit i na zrak – typograf = tvarování verše do různé grafické podoby
1909: Manifest futurismu – F.T. Marinetti
