Samizdatová a exilová literatura 4/5

Jan Trefulka
– je autorem psychologických knížek, ve kterých podává karikatury lidí v nejrůznějších obdobích socialismu
– napsal „O bláznech jen dobré“

Ludvík Vaculík
– jeden z nevýznamnějších prozaiků a novinářů, svými fejetony bývá řazen mezi Nerudu a Čapka
– byl 2x vyloučen z KSČ
– pochází z Valašska, pracoval ve Zlíně u Bati, po válce vystudoval novinařinu, pracoval jako redaktor
– známý je především svým textem „2000 slov“, který otiskl v červnu 1968 v literárních listech – byla to výzva, kterou komunisté označili za jeden z nejpodvratnějších kontrarevolučních textů
– v 70. letech připravil a zorganizoval edici „Petlice“, byl pod neustálým policejním dohledem
– napsal – „Sekyra“ – román s autobiografickými prvky, hl. postavou je otec Ludvíka Vaculíka, který je nadšený komunista, komunistická neomezená moc zneužívá budovatelského nadšení naivních lidí
– „Morčata“ – hl. postavou je bankovní úředník, který je v práci šikanovaný – 1. rovina, 2. rovina knihy je o jeho rodině a o tom, jak doma trápí svá morčata a něco si tím dokazuje
– „Český snář“ – od ledna 1979 – duben 1980, vypravěčem je sám autor, hl. postavou je Ludvík Vaculík, jeho žena a dva synové – 1. rovina, 2. rovina je o Vaculíkově činnosti v Petlici, o problémech s rukopisy, autory, písařkami, popisuje setkání s disidenty, píše o setkání pracovních, jsou tu i záznamy policejních výslechů, styl knihy je nevyvážený, časové i prostorové roviny se prolínají
– „Jak se dělá chlapec“ – popisuje zde svůj vztah s milenkou, se kterou měl později syna, dílo bylo označeno jako pornografické
– „Jaro je tady“, „Srpnový rok“ – sbírky fejetonů

Ferdinand Peroutka
– novinář, literární a výtvarný kritik
– za války byl vězněn v Dachau a Buchvaldu
– 1940-1948 byl šéfredaktorem deníku Svobodné noviny
– v r. 1948 emigroval do Anglie, pak do USA
– podílel se na vybudování stanice „Svobodná Evropa“, také byl jejím ředitelem
– psal eseje na kulturní, politická a historická témata
– díla – „Oblak a valčík“ – z období německé okupace
– „Pozdější život panny“ – historický román a Johance z Arku

Pavel Tigrid
– zažil koncentrační tábor, v r. 1948 emigroval, podílel se na založení vysíláni Svobodné Evropy, později v Paříži založil kulturní časopis pro emigranty „Svědectví“
– když se vrátil, stal se ministrem kultury
– napsal „Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu“ – filosofické úvahy