Romantismus 1/3

Romantismus

– je pravým opakem osvícenství, protože zdůrazňuje city a nedbá na rozum
– člověk se cítí osamocený, bezmocný, ve společnosti, které vládnou peníze, nesouhlasí s tím, že se vše převádí na užitkovou hodnotu a proto prožívá rozpor mezi sebou a světem, pociťuje odcizení světu = hlavní myšlenka romantismu
– název vznikl podle románu, což byl novodobý slohový útvar, ve kterém citovost převládá nad rozumovostí

rysy romantismu
– hrdina se vyznává ze svých citů
– hrdina prožívá rozpor mezi snem a skutečností
– výjimečný hrdina se často ocitá ve výjimečné situaci
– hrdina často splývá s autorem
– dokáže milovat jen nešťastně
– opovrhuje společenskými konvencemi
– jeho původ je zahalen tajemstvím, často utíká od lidí do přírody, do samoty, do světa fantazie
– autoři líčí přírodu a opovrhují uměleckými konvencemi
– autoři romantismu propagují vyjím i ve vlastním životě a dá se o nich říct, že předčasně umírají

Anglie
– za zakladatele romantismu je považován anglický básník lord

George Gordon Byron
– studoval v Cambridge, už jako malý začal psát vzletnou poezii
– napsal Chil de Haroldova pouť – je to epos psaný formou cestopisu, kde hlavní hrdina putuje po Evropě (Portugalsko, Španělsko, Itálie), hrdina je typický Byronský hrdina, který se v aristokratické společnosti nudí, pohrdá jí a svým chováním to dává najevo
– jeho další dílo je Manfred – je to div. hra, hrdina byl nadán titánskými schopnostmi
– také psal lyricko-epické povídky: Kain, Don Chuan, Korzár

Walter Scott
– psal především historické povídky, ve kterých dával přednost napínavosti a čtivosti před historickými fakty
– jeho nejznámější dílo – Ivanhoe

Emily Brontëová – Na větrné hůrce
Charlotte Brontëová – Jana Eyrová

Německo
– mezi německými autory vynikl autor s přezdívkou

Novalis
– je představitelem tzv. únikového romantismu
– jeho nejznámějším dílem je Heinrich von Ofterdingen – příběh středověkého potulného básníka, který hledá modrý svět, což je symbol smyslu života