Počátky písemnictví u nás 2/3

Kosmova kronika česká
– psáno latinsky, ve 12. st. došlo k zákazu slovanských bohoslužeb a latinská tvorba získala převahu, kterou si udržela až do 14. st.
– kromě náboženských textů vznikají také kroniky, autorem této byl Kosmas, děkan svatovítského chrámu, který podnikl několik diplomatických cest o Evropě
– byl velmi vzdělaný, znal soudobé písemnictví, založil tradici našeho dějepisectví, jeho kronika je na svou dobu vynikající dílo, je historicky spolehlivá, je oživována vtipem, dialogy, citáty i vlastními úvahami
– v této kronice rozlišuje: 1. Bájná vyprávění starců
2. Hodnověrné zprávy svědků
3. Co sám prožil

Období laicizace literatury
– od 11. st. se literatura odpoutává od závislosti na církvi – procesu říkáme LAICIZACE
– náboženské písemnictví pokračuje, ale vedle něj se objevují texty o šlechtě
– až doposud byly centry kostely a kláštery, nyní jsou to dvory panovníků
– ustupuje latina a rozvíjí se tzv. Hrdinská epika
– to jsou eposy, které oslavují rytíře jako vzor dokonalosti, jejich víru, mravní čistotu, odvahu a rytířské ctnosti
– památka francouzské literatury Píseň o Rollandovi – z 11. st., je ostatečném rytíři, který obětoval svůj život panovníkovi
– Španělská památka – Píseň o Cidovi – z 12. st.
– Německá památka – Píseň o Nibelunzích
– Ruská památka – Slovo o pluku Igorově
– poslední Přemyslovci obdivovali německou slovesnou tvorbu a převáděli k nám německou, rytířskou kulturu
– té podle dobového výtvarného slohu říkáme doba Gotická
– na počátku 14. st. vzniká v české literatuře Rytířský epos Alexandreis – obsahuje 9000 veršů a zachycuje život Alexandra Velikého
– autor skladby je neznámý, pravděpodobně představitel nějaké vyšší šlechty
– projevuje se znalost rytířského života a přání aby češi měli jednou tak slavného vojevůdce jako Alexandr Veliký

Dalimilova kronika
– dosáhla ještě většího ohlasu, je veršovaná a líčí dějiny od příchodu Praotce Čecha až po 14. st.
– je vlastenecky laděna, zdůrazňuje nebezpečí cizinců hlavně Němců, není historicky spolehlivá

Kultura doby Karla IV.
– ve 14. st. začíná do tvorby zasahovat měšťanstvo a žáci a literatura se dostává blíže lidem
– bylo to podmíněno rychlým rozvojem hospodářského a politického života
– za vlády Karla IV. Měla Praha styky s celou kulturní Evropou a soustřeďovalo se do ní politické dění
– už v r. 1344 byla Praha povýšena z biskupství na arcibiskupství a tak se vymanila ze závislosti na arcibiskupství v Mohuči
– nastal rozkvět gotického umění – Karel IV. postavil: Karlův most, chrám sv. Víta, Karlovu universitu (1348), Karolinum
– Karlova universita byla v rukou církve, vyučující byli kněží, obsahovala 4 fakulty