Literární tvorba bratří Čapků II.

Děj: Dva přátelé z dětství , pan Bondy (továrník) a pan Marek (inženýr) – vynález stroje, který rozbíjí atomy a jeho vedlejším produktem je absolutno (Bůh, víra, božská moc) – důsledky absolutna – přebytek všeho, jak peněz tak laskavosti a víry – z lidí se stávají náboženští fanatici. Vypukne válka, kde jsou pronásledováni poslední držitelé absolutna – Čapek řeší konec východiskem v obyčejném životě.
Román řeší problém víry těch, co ji šíří nebo těch, co proti ní bojují.

Krakatit (1924) předznamenává atomovou bombu, problém zneužití vynálezu proti lidem, vynálezce ing. Prokop hledá svůj ukradený vynález, protože lidé ho chtějí proti sobě zneužít.
Řešení – dělejme věci malé, prospěšné i pro obyčejné lidi.

Válka s mloky (1936) varuje před nástupem fašismu. Mloci jako levná pracovní síla se obrátí proti lidem, zabírají pevninu a rozšiřují si tím svůj životní prostor – moře. Na konci objevení prvního mloka v Praze ve Vltavě.

4)BALADICKÁ PRÓZA

Noetická trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život – filosofická próza považovaná za vrchol Čapkovy tvorby.
Hordubal (1933) – navrátilec z Ameriky Juraj, doma ho už nečekají, manželka Polana má milence Štěpána, dcerka ho nepoznává, nakonec Hordubal umírá na slabé srdce – možná je i zavražděn. Čapek se snaží najít podstatu Hordubalova života, nabízí tři různé pohledy (od Hordubala, četníků, rekonstrukce u soudu).
Autentický příběh- hodně mužů odcházelo do Ameriky za živobytím, a jejich návraty domů nebyly nijak jednoduché…
Povětroň (1933)- smrtelně zraněný muž na chirurgii, bez papírů, identity- proto se u jeho lůžka scházejí, aby se pokusili zrekonstruovat jeho život. Chirurg – přesná lékařská diagnóza, jeptiška – příběh lásky a viny, jasnovidec – abstraktní intelektuální konstrukce, básník – fantaskní příběh. Všichni se snaží určit jaký byl jeho osud a přitom do příběhu vkládají kousek sebe sama. Na konci umírá a pravda zůstává nevyslovena.
Obyčejný život (1934) – rozsáhlá zpověď člověka o svém životě, o nemohoucnosti vše poznat nebo pojmenovat.
Čapek se v této trilogii snaží poznat člověka, ponořit se do jeho osudu, naslouchat mu a tím mu lépe porozumět.

5) UTOPICKÉ DRAMA

R.U. R. (Rossum´ s universal robots) 1920
– na ostrově výroba robotů, ti jsou schopni plně nahradit člověka, ale nemají žádné city, vzpoura robotů – lidstvo je zničeno. Na konci vznik citu mezi dvěma roboty = láska – naděje pro lidstvo.
Čapek varuje před přeceňováním techniky a odlidšťováním se, touze po bohatství a moci, důraz na důležitost vzájemných citů.