Literatura předhusitská a husitská 2/3

Jan Hus (1370/1-1415)
– pocházel z Husince u Prachatic, narodil se v chudé rodině, vystudoval univerzitu, po vysvěcení na kněze se stal profesorem univerzity
– měl zásluhu na vydání dekretu Kutnohorského r. 1409, po vydání se stal rektorem Karlovy univerzity
– kázal v kapli Betlémské, od počátku vystupoval proti bohatství církve a její mravní zkaženosti
– jeho myšlení získává stále větší množství přívrženců, proto nad Husem vyhlásili klatbu (pražský arcibiskup)
– musel opustit Prahu, kázal na Kozím hrádku a v Krakovci
– na jaře r. 1414 vyzval císař Zikmund Husa, aby se očistil před Kostnickým koncilem, zástupci církve žádali koncil, aby Husa přinutili odvolat své učení a podřídil se řádu církve, on však neodvolal, ani po fyzickém a psychickém mučení, nepřestával hájit své učení a tak byl odsouzen jako kacíř a jeho knihy jako kacířské
– prakticky naplnil své učení, že křesťan má pro pravdu obětovat i život
– 6. června 1415 byl Jan Hus v Kostnici upálen
– De ecclesia – je to soubor poznatků na poslání církve, nikdo ani biskup nebo papež, kdo nežije v souladu s božími přikázání není členem církve a není třeba ho poslouchat, hlavou církve je sám Kristus
– Knížky o svatokupectví – je to kritika kněží, kteří si kupují své církevní úřady a i za to, co je jejich povinností si nechávají platit (např. Svatá zpověď)
– Výklad viery, Desatera a Páteře – tento spis je výkladem motliteb viery, páteře a desatera božích přikázání
– ještě napsal spis Postila
– napsal několik duchovních písní, které nechával zpívat pří svých nedělních kázáních
– z Kostnice posílal Čechům tzv. listy, Jan Hus se zasloužil o přiblížení češtiny živé řeči
– psal jazykem přažského okolí, zrušil minulé časy, bojoval proti latinským a německým výrazům v češtině
– zpřežkový pravopis nahradil diakritickými znaménky
– De ortographia bohemica – spis o českém pravopisu

– husitské hnutí proběhlo v letech 1419-1434
– z literárního hlediska musíme tuto dobu vymezit ve větší šíři
– od doby revolučních příprav bojů až po upevňování monarchie za Jiřího z Poděbrad
– v husitském období čeština definitivně vítězí nad latinou, do literatury zasahují lidé spjatí s aktuálním děním
– husitská literatura navazuje na starší literaturu jen v tom, co jí pomáhá zasahovat do života
– husitství odvrhlo typické středověké hrdiny, kteří se vyžívají v dobrodružstvích a milostných vztazích
– mizí tradiční duchovní a rytířská epika, stejně tak mizí středověké drama a milostná poezie
– rozvíjí se bojové písně, traktáty, kroniky a později i cestopisy, texty písní této doby jsou obsaženy v tzv. Jistebnickém kancionálu (Ktož sů boží bojovníci), Povstaň, povstaň, veliké město pražské – chorál
– písně v Jistebnickém kancionálu mají vysokou básnickou i hudební hodnotu