Český romantismus V.

Zajímavé myšlenky:
Zvláštní postavení ve hře mají pohádkové bytosti. Tyl vyjadřuje myšlenku, že příroda a člověk tvoří jednotu a že člověk může žít souladu s přírodou a domovem.

Tylův význam:
– novinářství
– politický význam – r.1848
– svou tvorbou se obracel k lidovým vrstvím

Karel Jaromír Erben

Kytice zahrála velkou roli za Bachova absolutismu (cenzura, útlum kultur. života). V tomto období vyšla jen dvě díla: Babička a Kytice.
Navazoval na Čelakovského ve sbírání lidové slovesnosti.
Cíl tvorby: Chtěl ukázat myšlení našich předků o jejich názorech na život a na svět.

Pocházel z Miletína v podkrkonoší, z chudých poměrů. Na studia si sám přivydělával. Studoval gymnázium v Hradci Králové (Klicpera) a filosofii a práva v Praze.
Jako archivář v Českém muzeu se seznámil s Palackým, se kterým pracoval celý život.

Erbenův význam:
1) sběratelská činnost
Písně a pohádky vydal pod názvem Prostonárodní české písně a říkadla
Pohádky: Zlatovláska, Dlouhý, široký a bystrozraký, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Pták Ohnivák a
liška Ryška

Němcová chtěla svými pohádkami vychovávat, ale Erben v nich vyjadřuje názory lidí na život
(soustřeďuje se nám podat obraz života lidí v minulosti).

2) vydavatelská činnost
Vydal: Štítného dílo, Komenského Labyrint světa a ráj srdce, Husovy spisy
3) překladatelská činnost
Překládal z ruštiny. Přeložil 2 staroruské spisy: Zadonština, O Výpravě Igorové
4) vlastní spisovatelská činnost
Kytice

Kytice

Poprvé vydána roku 1853. Je to jedna z nejslavnějších a nejoblíbenějších knih české literatury.
Základem Kytice jsou české báje, obraz dávných lidových představ a názorů na život, které dokázal Erben proměnit v dokonalý umělecký útvar
1. balada Poklad vyšla již roku 1838.
1. balada Kytice a poslední Věštkyně dodávají sbírce politický význam.
Kytice
Dvě části:
1.část – inspirována pověstí, kterou vyslechl u Klatov. Symbol mateřídoušky na hrobě zemřelé matky
je útěcha pro její děti – sirotky (duše matky se vtělila v kvítek).
2.část – autor přirovnává své pověsti ke kytici uvázané z mateřídoušky, matka jako symbol vlasti,
národa
– tvoří ji vyznání lásky k vlasti a své básně věnuje národu