Český romantismus III.
III. zpěv
– vrchol básně
– začíná opět barvitým líčením přírody a jezera
– krásné verše loučení s krajinou a vlast
– kontrasty ( krása přírody x lidský osud )
II. intermezzo
Nářek Vilémových druhů, kteří ztratili svého vůdce.
IV. zpěv
Vstupuje do děje sám básník, ztotožňuje se s hrdinou, přemýšlí nad svým životem. Končí zvoláním
Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!
Máchovo dílo končí prózou.
Historický román – soustředí se opět na duševní stánku.
Původně chtěl napsat čtyřdílný historický román Kat ( díly podle názvů hradů: Křivoklad, Valdek, Vyšehrad a Karlův Tejn ). Z tohoto plánovaného cyklu uskutečnil jen první část – povídku Křivoklad. Líčí krále Václava IV., jako zajatce českých pánů na Křivoklátě, jeho osvobození a návrat do Prahy.
Cikáni – román, opakuje znovu Máchův postoj – rozpor snu a skutečnosti. Je tematicky obdobný Máji: mladý cikán nalézá svou milou svedenou, v otci pozná jejího svůdce a v milovaném pěstounovi vraha svého otce.
Márinka – příběh dívky z chudé pražské čtvrti Na Františku. Kontrast chudoby a krásy Márinky, dívka je ale nemocná ( život x smrt )
Josef Kajetán Tyl
Tyl se názory lišil od Máchy ( ten nebyl pochopen, že se nemůže zařadit do společnosti )
Tyl byl pochopen a oblíbený.
Usiloval o výchovu národní společnosti, proto organizoval společenský život v Praze pořádáním bálů, besed, usiloval o rozvoj divadelního života, novinářskou činnost a vlastní dramatickou tvorbu podřizoval potřebám současnosti.
Novinářskou činností se chtěl zapojit do politického života.
Narodil se v Kutné Hoře. Láska k divadlu, probuzená vlivem profesora Klicpery na hradeckém gymnáziu, odvedla Tyla s filosofických studií v Praze ( zde v té době učil Jungman, který měl na Tyla také vliv ). Po dvou letech působení u kočovné divadelní spol. se vrátil do Prahy a působil jako vojenský úředník. Věnoval se však hlavně divadlu a spisovatelské činnosti.
Založil divadlo, byl dramaturgem Stavovského divadla. Oženil se s Magdalenou Forheimovou, ale nerozuměli si, proto začal žít s její sestrou Annou, se kterou měl 6 dětí.
V roce 1848 se účastnil revoluce jako novinář i jako spisovatel. Potom odešel opěk ke kočovnému divadlu. V bídě, pronásledován rakouskými úřady a s podlomeným zdravím dožil svůj život v Plzni.
Novinářská činnost
Byl redaktorem časopisu Květy, do kterého přispívali čeští autoři jako Mácha, Erbe, Sabina…
Zveřejňoval i Mickiewiczovi a Puškinovi verše.
Pražský posel – zaměřen politicky
Selské noviny – pro venkovský lid
2 linie tvorby:
