Česká literatura 30.-50. let 19. st. 3/3

– v prosinci r. 1851 byl převezen do vyhnanství v Tyrolském Brixenu, kde byl 4 roky
– poté se s tuberkulózou vrátil, ani nestihnul pohřeb své ženy
– v Brixenu napsal 3 satiry: Tyrolské elegie – zde líčí svoje zatčení a cestu přes zimní Alpy do Brixenu, Král Lávra – vznikla na motivy irské pohádky, o králi, který má oslí uši, jednou za rok se nechá ostříhat, ale holiče popraví, nad jedním se slituje, pod podmínkou, že to nikomu neřekne, ale on to nevydrží a řekne to staré vrbě, jednou jdou kolem vrby muzikanti, basista si uřízne proutek a jak hraje, tak basa všechno vyslepičí, Křest sv. Vladimíra – car Vladimír chce v den svého svátku ušetřit za kanonádu, chce po Bohu hromu Perunu, aby zahřměl, bůh Perun si stěžuje na malý plat a vykašle se na cara, za to musí být potrestán, vláčejí ho po ulicích a pak ho utopí v Dněstru, lidé zvlčí, když nemají nad sebou božstvo, tak car toho začne litovat a vyhlásí konkurz na nového boha

Božena Němcová
– vlastním jménem Barbora Panklová, narodila se Vídni, otec byl němec, matka češka, její otec sloužil u kněžny Zaháňské a tak se rodina brzo přestěhovala do Ratibořic na panství své vrchnosti
– matka byla na zámku také zaměstnána, a tak se o děti nevíc starala babička Magdalena Novotná, byla to prostá venkovská žena, moudrá, shovívavá s životními zkušenostmi
– s ní prožila B. Němcová několik šťastných let, s matkou si nerozuměla a tak se v 17 provdala na o 17 let staršího muže Josefa Němce, úředníka finanční stráže
– ten byl překládán z místa na místo a ona putovala s ním, díky tomu poznala svou vlast a seznámila se s vlastenci
– ona byla mladá, krásná, vzdělaná, manželství nebylo šťastné i když během 4 let se jim narodily 4 děti
– do Uher už svého muže nenásledovala a zůstala sama s dětmi i když žila velmi nuzně
– veřejně se hlásila k názorům K. H. Borovského, což dala najevo na jeho pohřbu, kdy položila na jeho rakev věnec propletený trním
– do literatury vstoupila romantickými básněmi, sbírala lidovou slovesnost, hlavně pohádky
– napsala sbírky Národní pohádky a pověsti, Slovenské pohádky
– na rozdíl od Erbena sbírala jen českou a slovenskou lidovou slovesnost, pohádky upravovala
– Obrany z okolí Domažlického – zde realisticky zachytila život na Chodsku
– píše povídky, ve kterých idealizuje jak lidi, tak život na vesnici
– Divá Bára, V zámku a podzámčí, Pan učitel, Karla, Chýše pod horami, Dobrý člověk, Chudí lidé
– napsala rozsáhlou povídku Babička, v době, kdy jí omrzelo žít, zemřel její nejstarší syn Hynek, se ponořila do vzpomínek na své šťastnější dětství, původně chtěla napsat knihu o mamince, ale ze vzpomínek jí mnohem silněji vyvstávala babička
– dílo má autobiografický ráz, ale není, babička je typická venkovská žena, vyrovnaný dokonalý člověk
– svá vnoučata skutečně vychovává, radí a pomáhá i ostatním lidem
– kniha má 2 roviny: 1. Všední den babičky, 2. Zachycení života na vesnici v průběhu jednoho roku
– tato kniha byla dvakrát zfilmována