Česká literatura 30.-50. let 19. st. 2/3

zkoumáním lidové slovesnosti charakterizovat povahu národa, touto činností navázal na Čelakovského
b) původní tvorba
 Kytice – jeho jediná sbírka, vyšla v r. 1853, je to sbírka 13-ti bájeslovných balad, ve kterých se Erben zamýšlí nad problémem viny a trestu, proviní-li se člověk z jakéhokoli důvodu, musí být potrestán
 Erben zastává názor, že člověk má být poslušný, nemá se bouřit proti osudu, proti nadpřirozeným bytostem, když se bouří je potrestán, naopak Mácha tvrdí, že se člověk má bouřit proti bezpráví i kdyby měl být sám zničen
 Záhořovo lože – často se srovnává s Máchovým Májem, v tomto díle zločinec pokáním dojde odpuštění, zatím co Vilém se nekaje a svých činů nelituje, Erben se v Kytici nezabývá společenským prostředím, ale povahou a odpovědností člověka
– elipsa – výpustka = vypuštění podstatného větného členu, např. holého přísudku

Josef Kajetán Tyl
– narodil se v Kutné hoře, v chudé rodině, nemohl dostudovat, osiřel, jeho babička přišla při požáru o veškerý majetek, tak začal prodávat kondice (doučuje v bohatých rodinách), tak si vydělával na život
– z Prahy odchází do Hradce Králové, tam pozná Klicperu, ten ho zláká na divadlo
– pokusil se studovat práva, ale utekl k divadlu
– v divadle byl všestranný, zajímal se o veřejný život, pořádal české plasy a besedy, vydával časopisy Květy,Vlastimil, Pražský posel, Sedlské noviny
– v r. 1848 se s kočovníky vydal na venkov a žil v bídě
– žil s manželkou a její sestrou s kterou měl 7 dětí
– psal dramata – báchorky¬ – divadelní hry, které se snaží zachytit život realisticky, ale vystupují v ní nadpřirozené bytosti (Strakonický dudák aneb hody divých žen, Tvrdohlavá žena)
– historické (Kutnohorští havíři, Jan Hus)
– hry ze současnosti (Paličova dcera, Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka)
– ve Fidlovačce poprvé zahrála naše hymna, zpívá slepý houslista Mareš, melodii napsal K. Škroup

Karel Havlíček Borovský
– narodil se v Borové Přibyslavi, studoval gymnázium v německém dnes Havlíčkově Brodě
– vystudoval v Praze filosofii, vstoupil do kněžského semináře, ale protože se mu tamější režim zdál moc tvrdý a dával to najevo, tak byl vyloučen
– na doporučení Šafaříka odjel jako vychovatel do Ruska, tam si zamiloval ruský lid, sbíral Ruskou lidovou slovesnost
– zamiloval si i ruskou literaturu a přeložil 1. díl Gogolových mrtvých duší
– do Ruska odjel jako panslavista a vrátil se jako austroslavista
– napsal Obrazy z Rus
– věnuje se žurnalistické práci, tvrdí, že noviny mají nejen informovat, ale také přesvědčovat
– založil Národní noviny, ve kterých ostře napadal Rakousko, krátce vycházel satirická příloha Šotek, do které přispíval hlavně svými epigramy
– za dva roky byly noviny zastaveny, odešel do Kutné Hory, kde založil noviny Slovan, které byly neustále sledovány a tak jejich činnost zastavil sám