9. Slovesa

Verba
– vyjadřují děj, činnost, změnu stavu
– ve větě jsou přísudkem , předmětem, podmětem
– určujeme : osoba, číslo čas, způsob, rod, vid, třída, vzor

Dělíme na slovesa:
→ plnovýznamová
→ pomocná – jmenná se sponou – být, stát se
– způsobová – moci, umět
– fázová – př. Začíná pršet, přestává sněžit

neurčitý tvar je infinitiv – nelze určit mluvnické kategorie
určitý tvar – lze určit všechny mluvnické kategorie

Určujeme:
→ osoba, číslo
neosobní slovesa – prší, v kamnech praská (není podmět)
podmět všeobecný – v televizi vysílají, v rádiu hlásili

→ způsob – rozkazovací (imperativ)
– oznamovací (indikativ)
– podmiňovací (kondicionál)

→ čas – přítomný (présens)
– minulý (préteritum)
– budoucí (futurum)

→ slovesný rod – činný (aktivum) – podmět je průvodcem děje
– trpný (pasivum) – podmět vyjadřuje cíl děje, činitel děje buď vůbec není nebo
je jiným větným členem

→ vid – rozumíme skutečnost, že existují dvě podoby slovesa se stejným významem. Liší se
ukončeností (nedokonavý) nebo ohraničením děje (dokonavý)

→ 5 tříd – e – nese, bere, maže, peče, umře
– ne – tiskne, mine, začne
– je – kryje, kupuje
– í – prosí, trpí, sází
– á – dělá

Konjugace = stupňování