Renesanční drama
Renesanční drama – zlatý věk španělské literatury a shakespearovské drama;
Lope de Vega – španělský dramatik, asi 2000 her; „komedie pláště a dýky“; hry s historickými náměty s často schematickou strukturou postav: tyranský šlechtic, hrdý venkovan jako poddaný a král jako strážce a obnovitel spravedlnosti; Ovčí pramen (Fuente Ovejuna) – obraz odboje proti útisku, komtur Gomez zabit za své provinění, vesničané však přes mučení nevydali mstitele;
William Shakespeare – největší dramatik světové literatury, dílo je spjato s rozvojem alžbětinského divadla; oblíbenost divadla pomohla vzniku malých společností herců, kde Shakespeare zahájil svoji kariéru. Znaky: neomezenost látky, času, místa; obraz pozemského života, kladných i záporných lidských vlastností (žárlivost, vášeň, nenávist, přátelství…); originální charakterizace postav i prostředí, hluboká psychologie, rozmanitost zápletek; hrdinové jsou postavy ryze renesanční; postavy žen (nepodřízené, samostatně rozhodující o svém životě) a lidové postavy (Juliina chůva, Falstaff); příčinou renesanční tragedie je lidská vášeň nebo náhoda (ne osud jako v antice, kde je vzpoura marná); komické prvky jsou ostře odděleny od tragických; veršovaný jazyk se střídá s prózou; vliv antického dramatu trvá (existence chóru); blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš; čtyři tvůrčí období:
I. Rané období (1590-1593): převažují historické hry čerpající z anglických kronik Jindřich VI., Richard III.; titulní hrdina není představován jako ztělesnění zla, ale jako živá dramatická postava ovlivněná dobou, ve které žije; komedie podle klasického vzoru Zkrocení zlé ženy, Dva veronští páni;
II. Druhé období (1594-1600): pohádkově laděná hra Sen noci svatojánské; komedie: Mnoho povyku pro nic, Kupec benátský; romantická veselohra: Večer tříkrálový; romantická tragedie: Romeo a Julie – příběh milenců z nepřátelených rodů, které smíří až tragická smrt obou mladých hrdinů;