Česká literatura 30. – 50. let 19. st. – romantismus, počátky realismu

Josef Kajetán TYL
* v Kutné hoře v chudé rodině ( otec voják, matka posluhovačka ), umírá v Plzni u kočovné společnosti
Klicperův žák, ten v něm probudil zájem o divadlo ( nedokončil filozofii )
dal se ke kočovnému divadlu, později se vrátil do vojenské správy, ale dále se věnoval divadlu a spisovatelství, od 1842 dramaturg Stavovského divadla, překládal hry ( Shakespeara ), novinář (Květy české, Selské noviny, čas. Vlastimil, čas. Pražský posel),
tvůrce českého realistického dramatu, představitel sentimentální ( citové ) literatury
napsal text k hymně ( hudba Fr. Škroup ), součást Fidlovačky
próza: ROZINA RUTHARDOVÁ ( obyvatelka K. Hory ), DEKRET KUTNOHORSKÝ ( lit. povídka )
ROZERVANEC (pravděpodobně o Máchovi), POSLEDNÍ HOUSLISTA, POSLEDNÍ ČECH (tvrdě kritizováno Havlíčkem, protože hl. postava je šlechtic)
divadelní hry: a) dramatické báchorky ( nadpřirozené bytosti s lidskými vlastnostmi ) STRAKONICKÝ DUDÁK, ANEB HODY DIVÝCH ŽEN – láska Dorotky a Švandy, překážky, Švanda se vydá do světa pro peníze aby si mohl Dorotku vzít, maminka = divá žena (pův. vílu), vymůže si kouzelné dudy, stane se známým, má mazaného manažera Vocilku, zpychne, odmítne Dorotku, která se za ním vydá, doma pak po návratu hraje duchům na popravišti ti jej chtějí roztrhat, Dorotka ho však svou čistou láskou zachrání, Švanda dudy prokleje a ony ztratí své kouzlo, význam: oslava českého lidu – síly, lásky, obětavosti, vlastenectví; varování před odrodilstvím, před přílišnou touhou po penězích
JIŘÍKOVO VIDĚNÍ – o líném čeledínový, kterému se zdá zlý sen => napraví se
LESNÍ PANNA ANEB CESTA DO AMERIKY, TVRDOHLAVÁ ŽENA (o mlynářce )
b) obrazy obyčejného života, hry ze současnosti ( chudí lidé z oblasti Prahy ) FIDLOVAČKA ANEB ŽÁDNÝ HNĚV A ŽÁDNÁ RVAČKA – fraška s písněmi, pražské řemeslnické vrstvy (český živel), např. švec Kroutil a mlynářský pomocník Jeník „bojují“ proti poněmčené Praze, vrcholem je lidová slavnost praž. ševců (která se nazývá Fidlovačka), kde poprvé zazní píseň Kde domov můj v podání slepého houslisty Mareše – stála se r. 1918 českou státní hymnou, slova Tyl, hudba Fr. Škroup
PALIČOVA DCERA (vztahy v malém městě), PANÍ MARIÁNKA MATKA PLUKU
c) historické hry ( nejhodnotnější díla, vychází z Palackého, boj Čechů s Němci ) KUTNOHORŠTÍ HAVÍŘI ANEB KRVAVÝ SOUD – vzpoura havířů v Kutné Hoře, oslava pokrokového myšlení havířů, cenzutou zakázáno JAN HUS, ŽIŽKA Z TROCNOVA, KRVAVÉ KŘTINY ANEB DRAHOMÍRA A JEJÍ SYNOVÉ.