Attickém období
V tzv. Attickém období se střediskem kultury stávají Atény a vzniká starořecké drama – divadelní hry, napínavé, vzrušující. Drama je jakákoliv divadelní hra. Vyvinulo se z kultovních her na oslavu boha vína Dionýsa. Hrávalo se pod širým nebem. Náměty čerpají z řecké mytologie. Hlavní postavou je chór – sbor, později hlavní úlohu převzal náčelník chóru. Změnu přinesl až zakladatel tragédie Aischylos, který zavedl 2. postavu a umožnil tak rozhovor (dialog). Původně se hrály pouze tragédie. Hlavní hrdina vždy zemřel. Tragédie je vážná zápletka a má špatný konec. 3. herce zavedl Sofoklés.
Mohli hrát pouze muži, hráli i ženské role, hojně využívali masek.
Komedie je veselá a končí dobře.
Aristofanes
Je nejslavnějším autorem komedií. Jeho dílo je těsně spjato s událostmi politického a kulturního života Athén.
• Ptáci – pokouší se symbolicky představit ideální společnost i důvody, proč taková společnost musí zákonitě ztroskotat; je považována za autorovu nejzdařilejší hru.
• Lysistrata – protiválečná satira
• Vosy, Mír, Žáby, Jezdci
Aristoteles
Filozof, nejvšestrannější učenec starověku, žák Platona. Vychovatel Alexandra Velikého; shromáždil moudrost řeckého světa. Je zakladatelem logiky, nauky o správném myšlení. Ovlivnil svým dílem středověké arabské a evropské myšlení.
• Poetika – pojednání o zásadách slovesného umění
