Evropská renesanční literatura
5) Evropská renesanční literatura
WILLIAM SHAKESPEARE – ROMEO A JULIE (14.-17.) (174-181/1+DEF)
– postavy jsou renesanční lidé žijící naplno svůj život a samy si určují svůj osud
– kladou důraz na svůj život, věří ve své schopnosti a rozum
Romeo
– vede monolog sám se sebou a poté dialog se Sluncem a Měsícem s Julií
– kontrast Slunce (jasné) a Měsíce (bledý, zmírající závistí)
– touha dotknout se Julie – „být na těch jejích prstech rukavicí, abych se jí směl dotknout“
Motiv julie
– světlo v okně…
– Slunce tu vychází
– vstaň slunce, uhas měsíc
– záříš více nežli slunce
– nesluž Slunci
– „dvě nejjasnější hvězdy prosí její oči, ať na čas v nebi září místo ní“
– Julie = slunce – setkání v noci
Motiv Romea
– „Kdo nemá šrámy, vysmívá se jim“
Julie
= světlo, Slunce v kontrastu s okolním světem (měsícem)
– láska k Romeovi
– „sliby milenců jsou nebi k smích“
– větší skeptik, realista než Romeo („ale z úmluvy…radost nemám. Je tak náhlá, nerozvážná a prudká – jako blesk, jenž zhasne dřív, než řekneš: blýsklo se…“)
– spojena s prostředky noci – setkání ve tmě – city, obrazotvornost, fantazie
– Romeo – jeho jméno – nešťastné jméno Montek – „co sejde na jméně?“
– „a kdy růži nazval jinak, bude vonět stále stejně“
