Česká próza, divadlo 2/2 20 století
JAN DRDA – NĚMÁ BARIKÁDA(FILM – VYŠŠÍ PRINCIP)
Doba: protektorát – atentát 1942
– bez úvodu – skočily jsme do děje
– přes hudbu, vojáky, černobílosti – seznamuje s atmosférou – pocit strachu
– metoda střihu – přeskakujeme
postavy
ředitel – strach, nervozita, strach o maličkot
němčinář – brýle, přísnost, nelidský
pedagogický sbor – lidský, normální
latinář – je mimo dobu a strach – nadčasový, klidný, morální dobro, nekompromisní
R. Hrušinský – udavač, záletník, hrubost k synovi, neplatí daně, jaký otec takový syn
Student Ryšánek – kladná postava, nadaný, matka pradlena, citlivý
– válka jako vnější prostředí
– láska nadčasová, studentský humor
2. období 1948 – 1/2 50 let
Reportáž:
– živé hodnocení, poutavé přiblížení situace, atmosféry
– dobrá znalost problémů, prostředí, dostatek informací
– autentická zkušenost
– v ich formě
– kontakt se čtenářem
– pestrá SZ, dějový spád
– jazykově přizpůsobit tématu
J. MAREK – Panoptikum města pražského
ANTONÍN ZÁPOTOVKÝ – romány – Vstanou nový bojovníci, Rudá záře nad Kladnem
JAN OTČENÁŠEK – Romeo, Julie a tma, Kulhavý Orfeus, Když v ráji pršelo, Občan Brych
