Kosmas

Kosmas – Děkan svatovítské kapituly, církevní hodnostář, vzdělaný, sečtělý a hodně cestoval. Znal antickou literaturu až po rok 1125. Považuje česká stát za pokračovatele Velké Moravy a zmiňuje se o staroslovenském písemnictví z Velké Moravy. Projevuje se vlastenecký tón. Položil základ českému dějepisectví ze kterého vycházejí ostatní kronikáři.
Kronika – Literární žánr ( útvar ), který chronologicky ( časově ) zaznamenává různé události.
Počátky česky psané literatury
Mezi nejstarší doklady patří: GLOSY – Česká slova dopsaná do latinských textů ( poznámky ).
BOHEMIKA – Česká slova v latinském textu, většinou to bývají místní a vlastní jména.
První česky psaná věta zní: ,, Pavel dal jest Ploškovicím zemju.“ Je obsažena v zakládací listině kapituly Litoměřické. Listina pochází z poloviny 11. století.
Dochovaná díla:
Svatý Václave, vévodo České země – Česky psaná duchovní píseň z počátku 13. století. Byla zpívána na slavnostech, kde plnila funkci první hymny. Píseň oslovuje sv. Václava a prosí o odvracení všeho zlého.
K velkému rozvoji české literatury dochází ve 14.století.
Laicizace – Proběhla na počátku 14. století. Znamená zčeštění, literatura dostává do rukou šlechty.
Demokratizace – Konec 14. století. Zlidovění literatury, literatura se dostává do rukou nižších
společenských tříd. Objevují se zde lidové prvky.
Alexandreida – Pochází z přelomu 13. a 14. století. Je to rozsáhlá epická báseň, která pojednává o životě a činech Alexandra Velikého. Autor se dopouští anachronismu, tzn. popisuje ideálního panovníka v Českých zemích. Autor není znám, ale domníváme se, že pocházel z vyšší šlechty.
Aristotelés Alexandrovi -Aby se neskrýval před svým lidem a aby své lidi odměňoval podle skutků.
Skladby s podobnými náměty vznikaly i na jiných místech. I přes to, že vznikly i jinde neztratila
Alexandreida na hodnotě.
Dalimilova kronika -Je to veršovaná, česky psaná kronika ze 14. století. Začíná stavbou Babylónské věže a končí rokem 1314. Autor čerpal z Kosmovy kroniky, ale nebyl přesný, proto jeho vypravování bylo srozumitelné i pro nižší vrstvy. Přesného autora neznáme, ale domníváme se, že pocházel z nižší šlechty. Pro kroniku je typické vlastenectví. Jak se můžeme dočíst v ukázce o Libušině proroctví.
O selské kněžně Boženě – projev vlastenectví.
Chci žít s českou selkou skrovnou, spíž než s Němkou, s císařovnou.
Staročeské drama
Vyvinulo se z liturgických her.
Liturgické hry – Začínají se objevovat česká slova a objevuje se světské prostředí a humor. Později jsou z kostela vykázány na tržiště.
Mastičkář – Divadelní hra z 60. let 14. století. Vypravuje o cestě tří Marií k mastičkáři, aby mohli nabalzamovat Kristovo tělo. Hra se odehrává ve středověkém prostředí a zesměšňuje Bibli a umě ní lékařů.