Realismus 19. stol. ve světové a české literatuře

– Český realismus
o K. H. Borovský (1821-56) – měl se stát knězem, studia nedokončil, vadil mu dril; setkal se s Šafaříkem a ten ho doporučil jako vychovatele do Ruska -> setkání s Gogolem; „Obrazy z Rus“ (zjištění, že v Rusku i v Rakousku je prostý lid utlačován stejně); vydává kritický časopis Slovan; redaktor Národní novin; 1849 souzen a posléze vyhoštěn do Brixenu; 3 rozsáhlé satir. skladby „Tyrolské elegie“ (přechod Alp; opovržení rakouskou nadvládou; ironie, sarkasmus), „Král Lávra“, „Křest svatého Vladimíra“ (Car Vl. nechce uznat boha Peruna a nechá ho utopit, vyhlášen konkurz na boha -> parodie na hrdinské eposy); Epigramy (=krátké satirické básničky; poučení; dělil je na církvi, králi, vlasti, múzám a světu
o Božena Němcová (1820-62) – vl.jm. Bar. Panklová; otázkou jejího původu se zabývají Miroslav Ivanov – lit. faktu „Zahrada paní Betty“ a Helena Sobková – „Tajemství Barunky Panklové“; měla 4 děti a v roce 1853 umírá v 15ti její nejnadanější syn Hynek utekla do krajiny svého snu a píše „Babičku“ (z vlastních zážitků s babičkou v Ratibořicích, kde trávila dětství); 1861 jí zve Josef Augusta do Litomyšle k vydání „Sebraných spisů“, nakonec nevydáno, Němcová 21.1.1862 v Praze umírá; pohádková tvorba: „Národní báchorky a pověsti“, „Slovenské pověsti a pohádky“ („O 12 měsíčkách“; přímá řeč slovensky, vypravěč česky); vesnické povídky: „Chýše pod horami“, „Karla“, „Divá Bára“, „V zámku a v podzámčí“ (nelidskost zbohatlíků v kruté době), „BABIČKA“ (vnější rámec roční cyklus vesnice s obyčeji; zfilmováno 1973 A. Moskalyk); novinářská činnost -> Selská politika (fejeton); umělci inspir. BN: K. Pokorný (sochař), Jar. Seifert („Vějíř Boženy Němcové“), F. Halas („Naše paní Božena Němcová“)
o vesnice – K. Světlá – „Kříž u potoka“; Karel Václav Reis – „Západ“ (osud čes. inteligence na vesnici – učitelka, farář), „Zapadlí vlastenci“, „Výměnkáři“ + „Rodiče a děti“ (vztahy a osudy některých vejminkářů); Teréza Nováková – „Jan Jílek“ (tajný český bratr); „Jiří Šmatlán“ (hloubavec, nakonec dochází k utopickému socialismu); „Drašar“ (vlastenecký kněz); Antal Stašek – vl.jm. Antonín Zeman, cyklus povídek „Blouznivci našich hor“ (spiritismus), „O ševci Matoušovi a jeho přátelích“ (buřič Matouš seznamuje vesnici s komunismem); Jindřich Šimon Baar – z Chodska, „Jan Cimbura“ (protižidovský směr); Karel Klosterman – z Šumavy, „Mlhy na blatech“; Vítězslav Hálek – „Na vejminku“