Negace měšťáctví a hledání pozitivních hodnot v umění na přelomu 19. a 20. století
13. Negace měšťáctví a hledání pozitivních hodnot v umění na přelomu 19. a 20. století
= rozmach dělnických hnutí, odborových hnutí a sociálně demokratické strany
= generace Buřiči a Anarchisté – velmi kriticky posuzují současnost, touží po radikální přeměně a jejich postoje jsou spjaty s anarchismem (anarchie = bezvládí). Scházeli se v olšanské vile S.K.Neumanna (okolo časopisu „Nový kult“) – Hašek, Šrámek, Gellner, Dyk, Toman, S.K.Neumann
– F. Šrámek – na vojně byl o rok déle kvůli antimilitarismu, po návratu se věnoval pouze literatuře, spolupráce s anarchisty v časopise Nový kult, 2x vězněn pro účast na různých demonstracích; poezie „Života bído přec tě mám rád“, „Modrý a rudý“ (vojáci proti anarchistům – antimilitarismus), některé básně zlidověli „Píšou mi psaní“; lyrické básně „Splav“ (oslava života a přírody), „Rány růže“ (v roce 1945, reakce na okupaci a osvobození); romány a povídky „Stříbrný vítr“ (citové konflikty mladých mužů), „Tělo“, „Žasnoucí voják“; div. hry „Léto“, „Měsíc nad řekou“
– F. Gellner – „Po nás ať přijde potopa“, „Radosti života“ (v roli zhýralce, cynika provokuje měšťáckou spol. tabu tématy)
– V. Dyk – „Marnosti“, kritika současnosti, lenost, zkorumpovanost politiků; „Satiry a sarkasmy“, „Pohádky z naší vesnice“ (zesměšnění Hálka), váleč. tetralogie („Lehké a těžké kroky“, „Anebo“, „Okno – Země mluví“, „Poslední rok“); póza „Krysař“; drama „Zmoudření Dona Quijota“
– K. Toman – nedokončil práva, cestuje, „Pohádky krve“, „Torzo života“, „Melancholická pouť“ „Verše rodinné a jiné“
– P. Bezruč – poštovní úředník „Slezské písně“
B: Slovní zásoba a její slohové rozvrstvení
– Spisovný jazyk
o slohově neutrální
o slohově zabarvená (citově; hovorová; knižní-poetizmy, archaismy;odborné termíny; oblastní)
– Nespisovný jazyk: slang (vojenský, studentský, zednický); argot; vulgarismy; nářečí; obecná č.