Barokní literatura ve světě a u nás (16. – 18. století)
Barokní literatura ve světě a u nás
(16. – 18. století)
1. Baroko ve Evropě
– vznik baroka byl podmíněn situací v Evropě v 16. století (období válek – 30-ti letá válka, …)
– nerovnoměrnost a protikladnost vývoje v Evropě, pocit marnosti,, pomíjivosti pozemského světa
– růst autority katolické církve a absolutistické moci panovníka (církev rozvážela pozůstatky mučedníků a zakládala poutní místa)
– založen Jezuitský řád
– barokní umění mělo ohromovat, fascinovat, působilo na smysly převládá citovost nad racionálností (člověk se obrací k svému nitru kontrasty (hry světla, iluze, vnitřní napětí, …) člověk je pomíjivý a nicotný
– barokní architektura – staví se kostely, chrámy, na měšťanských domech se objevují štíty potlačení úhlů vznik křivek (kupole, oblouky) ve vnitřní výzdobě se požívá mramor, přemíra ozdob (sochy mají široké pláště, …) staví se morové sloupy na náměstích a boží muka na polích monumentálnost, ohromuje
– v této době došlo taky k rozvoji filozofie – F. Bacon – vědecké poznání R. Decartes – rozum Voltaire – přírodní zákony platí i ve společnosti J.J.Rousseau – návrat k přírodě …
– vědci – I. Newton C. Linné (biolog) encyklopedisté (ve Francii) od roku 1751 vydávají Encyklopedii věd, umění a řemesel
– malíři – šerosvit (kontrast světla stínu) Rembrant (holanďan) Rubens (vlám)
– hudba – opera, fuga, varhaní hra; J. S. Bach C. M. Verdi A. Vivaldi G. H. Händel,– předchůdci Mozarta; chrámové skladby – F. X. Brixi.
– sochařství – sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, křečovitost, patetická gesta L. Bernini
– literatura – zdůrazňuje lidskou bezmocnost vůči řádu světa autoři se obrací k nadosobním až nadpřirozeným hodnotám zvýšená citovost (vášnivost) záliba v metaforách, přirovnáních, ve složité symbolice, naturalistické zobrazení detailů => používání protikladů (antiteze) a nadsázek (hyperbola) květnatost mluvy