Česká literatura 60. – 70. let 19. století

Gustav Pfleger MORAVSKÝ (1833 – 1875)
– konzervativec => rozcházel se názorově s májovci
– považován za zakladatele sociálního románu z pražského prostředí (pocházel z moravského venkova X Světlá, zakladatelka vesnického románu, je Pražanka)
– zemřel na TBC

Z MALÉHO SVĚTA – sociální román; dělníci rozbíjí nové stroje

Vítězslav HÁLEK (1835 – 1874)
– přítel Nerudy, ale byl šťastnější než Neruda
– už za svého života byl uznáván nejlepším českým básníkem
– studoval v Praze filozofii, ale kvůli literatuře studia nedokončil
– organizátor almanachu Máj; organizátor kultury v Praze
– psal poezii, dramata (nic moc) a povídky
– teoretický mluvčí mladé generace
– byl i novinářem (Národní listy) – fejetony, kritiky (hlavně literární a dramatické)
– psal do časopisů Květy, Lumír; napsal „Gogola hledám“ – vyslovil zde zásady realistického umění
– jeho díla jsou ovlivněna jeho životem v Dolíku u Mělníka (klid, radost)
– založil nakladatelství Slovanská beseda – vydávalo překlady ze slovanské literatury

POEZIE
VEČERNÍ PÍSNĚ – 1859
– sbírka drobných básní
– hlavní téma – šťastná láska, idylická příroda, kladné city v člověku, přirozený citový život bez společenských a náboženských předsudků
– např. „Nekamenujte proroky“; „Kdo v zlaté struny zahrát zná“
– spolu s touto sbírkou vyšla i báseň ALFRÉD – lyricko-epická skladba, nešťastná láska, zločin vliv Máchy a Byrona

POHÁDKY Z NAŠÍ VESNICE
– epické básně vydané posmrtně
– vesnice je představena jako ideální lidské společenství
– básně jsou spíše antipohádkami inspiroval se baladou; nejdeme tu řadu baladických básní sociálních i psychologických
– např. „Jíra“; „Dražba“
V PŘÍRODĚ – přírodní lyrika; zobrazuje rodný kraj (Dolík u Mělníka)