Národní a kosmopolitní ideály v díle ruchovců a lumírovců

lyrika
– JITŘNÍ PÍSNĚ – báseň „Dosti nás“ – výzva k národnímu sebevědomí, boj proti malověrnosti, vliv slavné české minulosti; „sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru …“

– PÍSNĚ OTROKA – vrchol politické lyriky; obraz otroka = symbol nesvobodného člověka, národa i básníka; alegorická forma; rétorický, patetický verš, přirovnání, refrén, apostrofy, metafory tři oddíly: lyrické verše – vzpomínky na dávnověk, epické jádro – láska otroka k otrokyni, vrchol a závěr – básníkova vize budoucnosti

 próza
– satiry tzv. „broučkiády“
– PRAVÝ VÝLET PANA BROUČKA DO MĚSÍCE – inspirace u Verna; na měsíci žijí lidé, kteří nechodí na pivo, ale holdují umění. Nejedí, stačí jim vůně a rosa květů, unášeni poezií a uměním; pan Brouček má přízemní zájmy, neschopný se povznést k umění

– NOVÝ EPOCHÁLNÍ VÝLET PANA BROUČKA, TENTOKRÁT DO 15. STOLETÍ – ostrá kritika českého maloměšťáctví, zvláště staročechů; komický hrdina, pražský zámožný měšťan pan Matěj Brouček se ve snu ocitl uprostřed husitské Prahy. Prchal z bitvy na Vítkově. Jeho zbabělost, národní lhostejnost, bezcharakternost, prospěchářství, falešné vlastenectví X statečnost a odhodlání husitů (Janek od Zvonu) Brouček zradí vlast a říká, že sem nepatří, že je z XIX století a Žižka mu na to odpoví: „…toho bohdá nebude, abychom měli takovéto potomky…“