Národní a kosmopolitní ideály v díle ruchovců a lumírovců

Eliška KRÁSNOHORSKÁ (1847 – 1926)
– vlastním jménem Alžběta Pechová
– díky její stati „Obraz novějšího básnictví českého“ v Časopise českého muzea v roce 1877 začal spor mezi ruchovci a lumírovci v tomto článku chtěla podřídit literaturu vlasteneckým cílům; článek vyvolal nelibost u mladých básníků, kritizovala Vrchlického, že jeho tvorba není původní za Vrchlického se postavil čas. Lumír a Sládek, na stranu Krásnohorské se postavil časopis Osvěta -> to způsobilo rozdvojení literatury na národní a světový směr
– napsala libreta k operám HUBIČKA, TAJEMSTVÍ, ČERTOVA STĚNA
– psala i prózu pro děti – SVÉHLAVIČKA
– kritička, překladatelka
– v 80. – 90. letech odmítala nové umělecké směry, zejména naturalismus

Josef Václav SLÁDEK (1845 – 1912)
– ruchovec i lumírovec (snažil se je usmířit)
– národní básník se světovým rozhledem
– překladatel (Byron, Sheley, Longfellow, Shekespear – všechny jeho hry, Lermontov, Puškin, Mickiewitce, atd.)
– 1868 požádán americkým obchodníkem, aby vychovával jeho dítě a učil česky v Americe působil jako vychovatel, učitel, redaktor, železniční dělník, ale i farmář, …
– uchvácen svobodou v Americe, zklamán problémy černochů a indiánů

DÍLA:
– BÁSNĚ (1875) – připomíná Hřbitovní kvítí; jsou zde jeho dojmy z Ameriky, pocity smutku po domově, umřela mu žena, …; např. Na hrobech indiánských
– AMERICKÉ OBRÁZKY – povídky
– v 80. letech se znova oženil a do jeho děl se dostává optimismus
JISKRY NA MOŘI; SVĚTLOU STOPOU; NA PRAHU RÁJE; SLUNCEM A STÍNEM
– SELSKÉ PÍSNĚ A ČESKÉ ZNĚLKY – charakteristická pro jeho tvorbu; symbol oráče; základní všeobecné hodnoty : mravní síla, láska k rodné zemi, statečnost, …
– zakladatel poezie pro děti
ZALTÝ MÁJ; ZVONY A ZVONKY; SKŘIVÁNČÍ PÍSNĚ