Světová poezie 1. pol. 20. století
kubofuturismus
v Rusku, zde má futurismu lidštější tvář, není závislý na italském futurismu, obohacení jazyka o hovorová slova, vulgarismy a novotvary, spojení futuristického dynamismu a kubistické mnohopohledovosti – Majakovskij, Chlebnikov, Apollinaire (kaligramy-obrazové básně), snaží se zachytit trojrozměrnost věcí, v Rusku revoluční a sociální ráz, x válečný
dadaismus
dada = koníček, hračka, vznik ve Švýcarsku za první sv. války kolem roku 1915, založili jej uprchlí spisovatelé z různých zemí, odpor x válce, princip náhody a montáže, odmítání logiky a řádu, prohlašování anarchie
Dada je čirý nesmysl, slovo bylo vybráno náhodným otevřením slovníku, náhoda je hlavním principem hnutí dada,
jeho stoupenci říkali, že dada je konec všech ismů, byl to výsledek naprostého znechucení světem starších (válka, zločin, honba za majetkem,…), všechno odvrhli
básně – shluky hlásek, vznikaly skládáním kousků rozstříhaných novin, vyhlašovali pompézní hesla beze smyslu,
Tzara, Arp
surrealismus
surrealismus = nadrealismus, vítězství lidské imaginace, snaha spontánně a bez rozumové kontroly vyprávět o našem podvědomí, člověk se musel oprostit od přírody, začít myslet naprosto nově, je podobený dada (hlavně princip náhody, zpracovávání snů), ale oproti němu je inspirován lidským nevědomím, bezprostřední záznam představ a snů v podobě automatického textu, odmítání logiky, prosazování fantazie
Sigmund Freud rozděluje nevědomé na tři části: id (to, co máme od přírody), ego (naše vlastnosti, dědíme je a rozvíjíme nebo potlačujeme) a superego (to, co získáváme – morálka, vzdělání)
založena surrealistická skupina – u jejího zrodu stojí André Breton, dále pak Eluard
expresionismus
vznik v Německu, mladí básníci, ví, co chtějí, ale nemají společný program, umění výrazu, vyjádření obavy o osud člověka, chápání reality zevnitř ne zvenčí, vyjádření duševních pocitů – děs, hrůza z násilí
jde o to vyjádřit city, vnitro básníka
projevuje se také v malířství – Vincent van Gogh, Henri Matisse, Edvard Munch.
