Nejstarší světová literatura, základní literární pojmy
Literární formy
– lyrická (vyjadřuje pocity, názory, dojmy, nemá děj)
– epická (vypráví příběh, děj)
– lyricko-epická (spojuje estetiku a děj)
– dramatická (jevištní)
Písmo
– slouží k trvalému zachycení myšlenek a slov
– nejstarší písmo uzlové, obrázkové, různé znaky
– nejstarší dokonalou formou záznamu mluveného slova bylo hláskové písmo
Latinka
– nejrozšířenější abeceda, kterou se mluví dodnes
epos – epická veršovaná skladba, vážný většinou historický děj
epigram – nápis stručně vyjadřující závažnou myšlenku, vážný nebo vtipný
satira – druh básnictví, odhalují lidské vady, vážná a žertovná
ironie – úmyslné použití slov opačného významu, formou ironie se píše satira
cestopis – dokument, popisuje cestu nebo zážitky z cest
óda – původně báseň určená ke zpěvu, oslavuje osobnost nebo událost
bajka – krátké vyprávění, kde zvířata mluví a jednají, psána prózou nebo veršem
esej – kritická nebo publicistická stať na témata kulturních, filozofických nebo společenských událostí
vulgáta – první překlad bible do latiny
apokryfy – jsou zbytky vulgáty, které církevní komise nevybrala do Nového zákona
První písemné památky
Egypt
– Egypťané užívali obrázkového písma
– některé jejich výtvory se zachovaly na papyrových svitcích
– nejznámější je milostná poezie – Achnatonova Hymna na slunce
