Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal
Prozaik světového formátu.
Publikoval oficiálně, v samizdatu i exilu.
Tematicky čerpá z vlastních zážitků, z rodinného prostředí, okupace.
Tvůrce tzv. pábení = schopnost vykecat se ze všeho.
Miloval pivo, jeho otec byl správcem pivovaru.
Unikl zatčení po 17. listopadu 38 (zavření vysokých škol) – místo přenášky šel na pivo.
V době války vystřídal různá zaměstnání (výpravčí v Kostomlatech, úředník, skladník, dělník.
Po válce dostudoval a stal se právníkem, ale nebavilo ho to, pracoval jako pojišťovací agent, obchodní příručí, balič papíru – inspirace Příliš hlučná samota.
Získal řadu literárních ocenění.
Zemřel buď nešťastnou náhodou (vypadl z 5. patra) nebo sebevraždou.

• Perlička na dně
• Pábitelé – soubory povídek s postavami „pábitelů“
Pábitelé = jsou lidé, kteří hledají své sny v běžném životě, jsou jimi doslova posedlí.
• Taneční hodiny pro starší a pokročilé – celá povídka je napsána jedinou větou – tok myšlenek a fantazie
• Ostře sledované vlaky – hlavním hrdinou je Miloš Hrma, děj se odehrává za okupace na železniční stanici v Kostomlatech. Miloš je neúspěšný v milostném životě, své neúspěchy se snaží vyřešit sebevraždou, ale nedaří se mu to. Protože si chce Miloš dokázat, že je chlap, rozhodne se pomoci odboji a vyhodit do vzduchu vojenský transport vezoucí zbraně na frontu. Příběh končí tragicky, Miloš úkol splní, ale umírá.
Film režíroval Jiří Menzel, za něž získal v roce 1967 Oskara.
• Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet
• Postřižiny – vzpomínka na rodiče, příběh vypráví Hrabalova maminka (žena milující život), popisuje prostředí Nymburka, pivovaru. Postřižiny = zkracování
• Městečko, kde se zastavil čas – navazuje na Postřižiny, má spoustu autobiografických prvků
• Obsluhoval jsem anglického krále – hlavní postavou je Jan Dítě (nepěkný, zrzavý, malý člověk). Dostal se do hotelu Paříž, jeho velkým vzorem byl pan vrchní Skřivánek, který Janovi napovídal, že obsluhoval anglického krále. Jan obsluhoval habešského krále a byl obviněn z krádeže zlaté lžičky – neprávem. Po Mnichovu uzavřel sňatek s německou dívkou Lízou, narodil se jim mentálně postižený syn. Přišel o rodinu při bombardování, ale nachází kufřík s vzácnými známkami, díky tomu se splní jeho sen a zařídí se nádherný hotel. Po roce 48 mu byl majetek zabaven a ještě, jako každý milionář, musel každý milion odpracovat v pracovním táboře. Zbytek života dožívá na Šumavě jako cestář sám s koníkem, kozou, psem a kočkou
• Příliš hlučná samota – nejoblíbenější Hrabalova kniha. Hlavní postavou je Hanťa, který pracuje v lisovně starého papíru a drtí staré papíry, mezi kterými jsou i zakázané knihy. Čas si krátí čtením těchto knih, knihy pak dává svým známým. Starý lis je ale nahrazen novým, který obsluhují brigádníci, Hanťa ztrácí smysl života
• Něžný barbar – kniha věnovaná jeho příteli Vladimíru Boudníkovi