Česká demokraticky a humanisticky orientovaná próza 20.-40. let XX. století

Téma č. 19
Česká demokraticky a humanisticky orientovaná próza 20.-40. let XX. století
Humanismus
– je to duchovní proud zaměřený na postoj člověka ve světě, vidí ho jako jednotlivce, bytost, která má určité potřeby a má na ně nárok (celá řada je odvozena od křesťanství), jakýsi 2 proud v meziválečné literatuře tvoří bratři Čapkové, Karel Poláček, Eduard Bass, Jarmila Glazarová a další, jsou napojeni na vládní politiku, zastánci parlamentní demokracie, chtějí postupně zlepšovat společnost, většinou jsou to novináři pohybující se okolo lidových novin, projevují zájem o všechny sociální vrstvy, o člověka jako takového- jejich starosti, potřeby a tužby, znázorňují i problematiku vztahu člověka a techniky

Skupina pátečníci
– intelektuálové, kteří se scházeli v pátek, diskutovali o literatuře, politice a umění, patřili mezi ně novináři, umělci, herci, architekti, občas mezi ně zavítal prezident T.G.M., ale i Nezval a Vančura

Skupina hradu
– byli to politikové, umělci, novináři, kritikové, učitelé atd., pojili se s hradní politikou, své názory publikovaly v Lidových novinách, byli mluvčími hradní politiky

Lidové noviny
– vedle starších deníků politických stran, jako byli Národní listy, Venkov, České slovo, nebo Lidové listy vznikala řada nových tisků (Rudé právo, Polední list), Lidové noviny reprezentují liberální stranu a spojené s novinářskou činností například K.Čapka, E. Basse, K. Poláčka

Pragmatismus
– jsou 2 druhy
– 1. co je dobrého pro mne je správné
– 2. co je dobrého pro všechny lidi všeobecně to je správné

Relativismus
– snaha vidět skutečnost z několika stran, není to jen jedna poznatelná pravda