Česká poezie od druhé světové války do roku 1968/69
Česká poezie 1945-1968
dělí se na 3 fáze
1) poezie oficiálně vydávaná – povolená režimem
2) poezie samizdatová – poezie autorů kteří žili v Čechách, ale nesměli publikovat , šuplíková literatura, potají rozšiřována
3) exilová literatura – českých autorů kteří emigrovali
Oficiálně vydávaná poezie
Vladimír Holan
– Dokument – součástí je skladba Dík sovětskému svazu, Rudoarmějci
Jan Zahradníček
– Staré země
– La saletta
Ohnice – hlásila se k odkazu Jiřího Ortena, mluvčí byl spisovatel a literární teoretik Kamil Bednář
Skupina 42
– nejvýznamnější skupina v této době, zanikla už v roce 1948, využívá různých jazykových rovin a vytváří tak literární koláže
– Jiří Kolář – Ódy a variace
– Josef Kainar – Nové mýty, Stříhali dohola malého chlapečka
Ivan Blatný
– emigroval do Velké Británie, spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa, trpěl pocity neustálého pronásledování, byl natrvalo umístěn do ústavu
– Hledání přítomného času
– Stará bydliště
– Pomocná škola Bixley
Jiřina Hauková
– Motýl a smrt
Eduard Petiška
– později tvorba pro děti
