Josef Kajetán Tyt (1808 – 1856)

Josef Kajetán Tyt (1808 – 1856)
Svou divadelní kariéru začíná i končí jako kočující herec. Byl úředníkem, ředitelem ochotnického divadla – Kajetánské, režisérem českých her, dramaturgem ve Stavovském divadlu. V revolučním roce 1848 se politicky proslavil jako poslanec, po porážce revoluce se stal podezřelým, musel místo opustit a odejít z Prahy. Předčasně umírá vyčerpáním na herecké štaci v Plzni.

Byl velmi všestranný, psal verše, historické povídky, romány, překládal verše dobových německých. autorů. Těchto překladů je velmi mnoho, Tyl je uváděl často pod cizími jmény. Byl také výborným hercem, režisérem, ale především dramatikem. Psal hry ze současnosti, z historie, ale uvedl na českou scénu zvláštní typ tzv. divadelní báchorky (vystupují v nich pohádkové bytosti, které zasahují nebo ovlivňují životy lidí). Začínal jako básník, ale byl také obratným novinářem a lit. kritikem.

Založil několik časopisů např. Květy, Vlastimil a Sedlské noviny, Pražský posel. Ve všech novinách a časopisech, které řídil, si kladl za cíl výchovu národa. Začínal psát verše, ale záhy se věnoval próze a dramatu.
Povídky z historie:
Chtěl jimi převážně vychovávat, a proto hledal v historii vzory pro současníky. Postavy si idealizoval jako každý romantik. Nejznámější povídky jsou z Kutnohorského prostředí např. Dekret kutnohorský