ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA

Karel Poláček – pokr.
Okresní město – život maloměšťáků je většinou vylíčen očima žebráka Chlebouna, který si na vše dělá vlastní kritický úsudek. Také jeho žebravost je pózou – má vyžebráno mnoho peněz, ale nemůže je utratit, protože by už nic nedostal. Kamil odejde za lepším, ale vrací se domů (samozřejmě nafintěný podle poslední módy). Nakonec vyjde najevo, že byl vyhozen z práce, protože šel do stávky proti majiteli, ne že by něco proti němu měl, ale viděly ho holky a tak se nechtěl nechat zahanbit. Nakonec si najde opět místo a odjíždí, dokonce povýší, vezme si dceru bohatého obchodníka a převezme po něm obchod. I Viktor je povýšen, dělá ředitele továrny, což nemůže jeho otec pochopit, když má přeci tak neomalené způsoby. Nicméně je mu najednou dovolenu jíst s rodinou u jednoho stolu a když chce, dostane i přidáno.
Hrdinové táhnou do boje – rukuje se na vojnu – Viktor jde bez velkého loučení a bez slz, zato Kamil dělá scény. Jak by mohl odejít teď, když tolik vydělává a jeho žena je těhotná. Válka je pro jeho zjemnělé chování katastrofou – je tam špína, musí se hodně pohybovat… Hned v první bitvě je zabit.
Naposledy rukuje Jaroslav, z čehož jsou oba rodiče nešťastní, matka ho teď nutí do toho, co mu dříve zakazovala – pít kávu, ponocovat, kouřit, málo jíst… (jen, aby ho nechali doma). Jaroslav je stejně odveden, na frontě se otrká, dokonce se mu tam i líbí, když se vrátí domů na dovolenou, Viktor mu nabízí, že ho z války dostane, ale on nechce.
Podzemní město čerpá ze zákopové války (zákopy jako město) a pojednává o Jaroslavovi, Viktorovi a jejich kamarádech a válečných zážitcích.
Vyprodáno nás opět vrací do Rychnova, kde lidé nemají co jíst, kde je bída a nemoci. Obchodník Štědrý je také nemocný a pomalu umírá. Viktorovi se povede dostat z války domů, Jaroslav v ní zahyne.
Tetralogie je kritikou maloměšťáků.
Nejen dokumentem je jeho deník z roku 1943 – Se žlutou hvězdou, který vyšel posmrtně.
Posmrtně vyšel také jeho dnes nejznámější lyrický humorný příběh o dětství rychnovských kluků Bylo nás pět (1945). Příběh je vyprávěn postavou dětského hrdiny Péti Bajzy a jeho kamarádů Édy Kemlinka, Bejvala Antonína, Čendy Jirsáka a Zilvara z chudobince, se kterými prožije spoustu veselých dobrodružství. Péťův otec je šetřivý malý obchodník, „…,který musí být zdvořilý na všechny strany“. Autor čerpá ze svých vzpomínek na dětství.
Dílo je psáno výborným jazykem, stylisticky se připodobňuje mluvě předpuberťáků první republiky, kteří užívají mimo jiné i školní klišé tehdejšího psaného projevu, nadužívají spojek „přičemž, jelikož…“, což působí komicky. Slang kluků z Rychnova spojuje s vysokou mluvou typu „on pravil“, „povídat si řeči“ a s germanismy.