KLASICISMUS, OSVÍCENSTVÍ
Pierre Corneille [pjér kornej]
(1606 – 1684)
– tragédie Cid (Don Rodrigo, zvaný Cid, Ximena, Ximenin otec don Gomez, Rodrigův otec don Diego)
– hlavní hrdinové jsou zmítáni rozporem mezi vzájemným milostným citem a vyšším zákonem (rodovou ctí a zájmy státu)
Jean Racine [žan rasin]
(1639 – 1699)
– tragédie Faidra
– klasicist. komedie: vychází z antic. literatury, zachycuje náměty z každodenního
života a usiluje o vytváření ustálených lidských typů (lakotný měšťan, rozmařilý šlechtic, ..) =>označováno jako charakterová komedie
Jean-Baptiste Poquelin [žan batyst poklen]
(1622 – 1673)
– aby nedělal rodině hanbu (herectví nebylo ceněno), psal pod jménem Moliére
– satirická komedie Tartuffe – hra zaměřená proti církvi a špiclovskému systému mocných církevních organizací
– komedie Don Juan
– tragikomedie Mizantrop
– hra Lakomec (lichvář Harpagon, sluha Čipera, Mariana)
– posláním jeho komedií není jen pobavení diváka, ale také kritika charakterových
vad společnosti
– humor Molièrových komedií slouží jako zbraň proti předsudkům a zlořádům
Jean de La Fontaine [žán delafontén]
(1621 – 1685)
– společenská kritika vyjádřena v žánru bajky
– soubor Bajky (12 knih, zobrazuje nedostatky dvorských kruhů a lidské nešvary)
