Renesance a Humanismus v Čechách
Renesance a Humanismus v Čechách
70. léta 15.století – 20. léta 17. století
– Renesance s nerozvinula v pravém slova smyslu (vliv náboženské ideologie)
– Pouze v knihách lidového čtení, zábavné próze např. historie o bratru Janu Palečkovi
Specifické znaky českého humanismu
– snaha po rozšíření humanistické vzdělanosti
– vyrovnání se s kulturou jiných evropských zemí
– obsahově – převaha naukového charakteru literatury
– literatura pro měšťanstvo, zaměřená k životní praxi
– vliv latiny na rozkvět spisovné češtiny, význam knihtisku
– náznaky už v době Karla IV. (přátelství s Petrarcou), plný rozvoj až v 15. a 16. století ( s reformačním hnutím)
Dvě linie – latinští humanisté např. Jan z Rabštejna (Dialogus), Bohuslav Hasištejnský
z Lobkovic (filozofická próza, ódy, elegie), Jan Campanus Vodňanský
– národní humanisté- píší česky, vzdělaní měšťané