Fráňa Šrámek (1877 – 1952)

Fráňa Šrámek (1877 – 1952)

– básník, prozaik, dramatik
– skupinou anarchistů okolo Neumanna,
– smyslová obraznost, impresionismus, vitalismus, oslava prostých životních hodnot
– poezie – Živote bído, přec tě mám rád – vztah k životu, provokující buřičství, vědomí neuskutečněných ideálů, nutnost přizpůsobit se, nenávist k měšťanským formám s touhou po plném životě. Překonání dekadentních postojů. Odmítá bojovat proti těm, kteří mu někdy ublížili.
– Modrý a Rudý – anarchistický výsměch na rakouský militarismus, odsuzuje militarizmus. Modrá – voják, rudá – anarchismus. Kniha byla konfiskována. Autor stojí na pozici vojáka „smýkaného“ vojenskými pány. jeho hrdinové citové povahy ztroskotávají nebo se přizpůsobují době a své ideály zrazují.Používá nevyumělkovaný jazyk s prvky hovorové češtiny, písňovou formu – popěvky, lidové písně.
– Splav – milostná lyrika, radost ze života…
– Próza – Prvních jednadvacet – námět ze života buřičů, ztroskotanců..
– Stříbrný vítr – vzpoura studenta Ratkina proti pokrytecké měšťácké společnosti, konflikt lze překonat pouze díky hlasu stříbrného větru – symbol věčného mládí a naděje, zachycuje dospívání Jana Ratkina a jeho citový střet se společností, která je plná přetvářky a lží.
– Křižovatky – vrací se k tématu deziluze, citového osamění a životní prohry. Zobrazuje typ zbytečné¬ho člověka ~ tyto prohry ho dohání ke smrti.
– Vitalistický román – Tělo – hl. hrdinka Máňa dcera holiče se ožení s inženýrem. Její citový a manželský život se zhroutí pod nárazem války. Manžel odchází do války. Ovlivněn vlnou vitalizmu – až erotické.
– Drama – Léto, Měsíc nad řekou – rezignace, stesk stárnoucí generace, vyrovnanost, smír, zamyšlení nad ztracenými iluzemi z mládí.