Demokratický proud literatury II

Karel Poláček
– pocházel z maloměstské rodiny židovského obchodníka, studoval gymnázium.
– Vystřídal řadu zaměstnání, pracoval i s K. Čapkem v humoristickém časopisu Nebojsa.
– Byl také později bratry Čapkovými uveden jako redaktor Lidových novin (sloupky a soudničky), nepsal pouze do Lidových novin, ale také do Tribuny, Apolóna a jiných časopisů a novin.
– jeden z hlavních představitelů českého psychologického románu – zahynul za války v Osvětimí
– Próza – vychází z bohatých zkušeností novináře (smysl pro charakteristický detail, znalost maloměšťáckého života)
– postupuje k širší typizaci maloměšťákova světa – od bodrého humoru směřuje k satirickému pohledu na jeho malost a vnitřní chudobu
– obohacuje pohled i o psychologickou stránku, o pohled do maloměšťákova vnitřního světa jeho ubohé ideály, nudu,stereotypnost)
– zájem o malého českého člověka (podobné Čapkovi)
– Dům na předměstí – satirický román zabývající se vtahy mezi majitelem domu a jeho nájemníky. Majitel – tupý nadstrážník Faktor – závidí bohatým lidem, ovládá lidi, krutý člověk, nositel malosti a nesnášenlivosti. Sarkasmus a hořká kritičnost.
– Muži v ofsaidu – rivalita mezi fanoušky se dostává až do osobních vztahů – rodinné prostředí. HI. hrdinové – židovský obchodník Načeradec a otec Habásko se svým synem – lidé ze žižkovské periferie – každý fandí jinému fotbalovému klubu, avšak jsou největšími přátelí – rivalita se dostává do osobních vztahů.
– zamýšlená románová pentalogie (ale jen 4 díly):
– Okresní město.
– Hrdinové táhnou do bole
– Podzemní město.
– Vyprodáno- 5. díl údajně dopsán, ale nenalezen rukopis. Líčí zde maloměšťácký způsob života těsně před vypuknutím války, sleduje jejich osudy na haličské frontě – jejich slabost, ani válka je nepřijme ke změně, pořád jsou stejný maloměšťáci – výsměch. Ukazuje válečné zázemí, hladovějící obyvatelstvo, příběhy válečných zběhů. Ukazuje přetvářku a faleš maloměšťáků. Postupně přerostl tento cyklus v jedno z nejsilnějších vylíčení 1. sv. války
– Bylo nás pět – dokonale mísí školskou knižní hantýrku a frázi se světem přirozených klukovských představ a snů. Výsledkem je poetický obraz krásy a kouzla lidského mládí. Na pozadí příběhu zobrazuje nástup fašizmu, hospodářskou krizi.
– Lehká dívka a reportér – z dívky se stává úspěšná žena oproti novináři, který je nucen prodávat mucholapky. Je to satira na osud.
– Michelup a motocykl – humoristický román – typ lidí shánějící tzv. výhodné koupě – hlavní hrdina je posedlý touhou po levných nákupech, na nichž však prodělá.
– Hostinec u Kamenného stolu – román vydán za okupace pod jménem malíře Vlastimila Rady (Poláček nesměl jako Žid publikovat).
– Novinářská činnost
– Stejně jako Čapek a Olbracht převyšoval pouhou publicistiku, a vnášel ji do ní umění.