Realismus v literatuře.
Realismus v literatuře.
Vznikl v 2. polovině 19. století, z latiny realis = věčný, skutečný.
Je pravdivý, opravdový, skutečný.
Vychází z vědeckého poznání společnosti, podrobuje ji analýze.
Znaky:
– pravdivost – podává skutečný obraz společnosti
– kritika společenských nešvarů
– objektivita – autor do děje nezasahuje, vyskytuje se v roli pozorovatele, vypravěče
– typizace – hrdina je typickým představitelem určité společenské skupiny
Typ hrdiny:
– typický představitel určité společenské skupiny
– během děje se vyvíjí
– nejčastěji žebráci, tuláci, prostitutky anebo finančníci, průmyslníci, aristokracie
Motivy:
– peníze, majetek
– krach
– podsvětí
– salony
Typy realismu:
1) Realismus prostý – je prostým zobrazením společnosti
2) Realismus kritický – je nejen analýzou společnosti, ale zabývá se i kritikou společenských nešvarů
3) Naturalismus – je vyhraněný kritický realismus, člověk je ovlivněn dědičností a prostředím; děj bývá situován do velkoměst; zakladatelem a teoretikem je Emil Zola; Natura = příroda