Od francouzské balady k dnešku.
Od francouzské balady k dnešku.
Charakteristika žánru
Balada je lyrickoepická báseň s pochmurným dějem a zpravidla tragickým koncem, mohou v ní vystupovat nadpřirozené bytosti, které negativně ovlivňují osud hrdiny. Původní balady vycházejí z lidové kultury ovlivněné nejrůznějšími pověrami.
Evropské kořeny balady
Vycházíme z díla
Francoise Villona, francouzského renesančního básníka, rebela a bohéma, díky svému způsobu života a vyjadřování pokládán za 1. prokletého básníka. Dokázal se svými posměšky trefit do bolavých míst těch nahoře. Jeho básně jsou nazývány jako villonská balada, je jenom lyrická, má pravidelnou stavbu a na konci slok je verš, který vyjadřuje hlavní myšlenku – říká se mu poslání. Připomíná refrén v písních, protože se pravidelně opakuje. Jeho balady najdeme ve sbírkách
o Malý a Velký testament – sepsal je v době, kdy měl být popraven za vraždu, kterou nespáchal. Byl omilostněn na přímluvu vlivného šlechtice
– ve svém díle Velký testament se zamýšlí nad životem a své činy omlouvá chudobou a osudem. Malý testament tvoří verše ironické a satirické.