Francouzská literatura

Francouzská literatura

Francois Villon
Byl prvním prokletým básníkem na světě. Byl šarmantní, tolerantní a pohledný mladý muž. Stýkal se s lidmi dole a nestýkal se s lidmi nahoře. Byl sirotek a ujal se ho kněz. Uměl dobře a rychle mluvit. Miloval poezii, vyjadřoval to v písních a básních. Byl odsouzen k trestu smrti. Nakonec dostává milost a napíše malou závěť. Villon odkazoval ve své závěti své básně.
• Odkaz ( Malá závěť ) – satirické rozloučení s přáteli

• Velká závěť ( Velký testament ) – básně o pomíjivosti a bídě lidského života, o strachu ze smrti, lítosti nad ztraceným mládím, o světské nespravedlnosti
Testament = závěť ( je to papír na kterém něco odkazuji druhému )

Francois Villon je tvůrcem villonské balady.

Balada = je báseň tématicky zaměřená na zachycení marného zápasu člověka s přírodními nebo společenskými silami, má pochmurný děj a často končí tragicky, má rychlý spád a mnohdy v ní vystupují nadpřirozené bytosti.

Villonská balada = má pravidelnou stavbu, je lyrická, mívá 4 sloky a refrén
= je odlišná od klasických balad

Francois Rebelais
Napsal nádherný satirický román, je to o společnosti, která je postavena úplně na hlavu.
• Gargantua a Pantagruel – hlavní ideou díla je renesanční myšlenka:
„Čiň, co ti libo!“
– pětidílný román se skvělým humorem, kde se vysmíval středověkým přežitkům. Pojednává o dvou obrech, otci a synovi. Otec je představitelem středověkého myšlení a syn zastává renesanční postoj.