Publius Ovidius Naso
Quintus Horatius Flaccus
– autor lyrických básní a básnických dopisů
– první satirik římské společnosti
Publius Ovidius Naso
– největší římský básník
– jeden z nejnadanějších autorů antické literatury
– vypovězen císařem Augustem, až do smrti žil ve vyhnanství na březích Černého moře,nikdy se nemohl vrátit
– dílo:
Umění milovat
Lásky
= milostná poezie
Proměny (Metamorfoses)
– mytologická poezie
– zpracoval 250 řeckých a římských bájí s motivem proměny(např. o Niobé, která se změní v plačící kámen)
Žalozpěvy
– psány ve vyhnanství – touha po své rodině a přátelích v Římě
c) Stříbrný věk (císařské období)
1. stol.n.l.
Gaius Petronius
– historik
– dílo:
Satiricon
K Ovidiovi: Proměny (Metamorfózy) – mytologická poezie, vyprávění 250 řeckých a římských bájí, jejichž společným znakem je motiv nějaké proměny (např.: Nymfa Dafné, která odmítá lásku Apollóna, se promění ve vavřín). Pyšná nymfa Niobe se promění v plačící kámen. Sochař Pygmalion vytvoří sochu dívky, zamiluje se do ní a socha oživne.)
Druhé nejvýznamnější Ovidiovo dílo je spis s názvem Umění milovat.
Elegie z vyhnanství – Tristia.