Barokní literatura ve světě a u nás

Barokní literatura ve světě a u nás
(16. – 18. století)

1. Baroko ve Evropě

– vznik baroka byl podmíněn situací v Evropě v 16. století (období válek – 30-ti letá válka, …)
– nerovnoměrnost a protikladnost vývoje v Evropě, pocit marnosti,, pomíjivosti pozemského světa
– růst autority katolické církve a absolutistické moci panovníka (církev rozvážela pozůstatky mučedníků a zakládala poutní místa)
– založen Jezuitský řád
– barokní umění mělo ohromovat, fascinovat, působilo na smysly převládá citovost nad racionálností (člověk se obrací k svému nitru kontrasty (hry světla, iluze, vnitřní napětí, …) člověk je pomíjivý a nicotný
– barokní architektura – staví se kostely, chrámy, na měšťanských domech se objevují štíty potlačení úhlů vznik křivek (kupole, oblouky) ve vnitřní výzdobě se požívá mramor, přemíra ozdob (sochy mají široké pláště, …) staví se morové sloupy na náměstích a boží muka na polích monumentálnost, ohromuje
– v této době došlo taky k rozvoji filozofie – F. Bacon – vědecké poznání R. Decartes – rozum Voltaire – přírodní zákony platí i ve společnosti J.J.Rousseau – návrat k přírodě …
– vědci – I. Newton C. Linné (biolog) encyklopedisté (ve Francii) od roku 1751 vydávají Encyklopedii věd, umění a řemesel
– malíři – šerosvit (kontrast světla stínu) Rembrant (holanďan) Rubens (vlám)
– hudba – opera, fuga, varhaní hra; J. S. Bach C. M. Verdi A. Vivaldi G. H. Händel,– předchůdci Mozarta; chrámové skladby – F. X. Brixi.
– sochařství – sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, křečovitost, patetická gesta L. Bernini
– literatura – zdůrazňuje lidskou bezmocnost vůči řádu světa  autoři se obrací k nadosobním až nadpřirozeným hodnotám zvýšená citovost (vášnivost) záliba v metaforách, přirovnáních, ve složité symbolice, naturalistické zobrazení detailů  používání protikladů (antiteze) a nadsázek (hyperbola) květnatost mluvy