Maturitní otázky 24. pokračování

Jaroslav SEIFERT (1901-1985)
– v letech 1969-1970 předseda Svazu českých spisovatelů, na počátku normalizace se vyslovuje proti těmto tendencím a nesmí 10 let publikovat – nevycházely nejnovější práce, starší se objevovaly; úřady se též snažily zatajit jeho podpis pod Chartou 77
– reakce na osvobození PŘILBA HLÍNY – protiválečné. 60. – 80. léta: motivy lásky (žena = symbol života), ale i smrti (smrtí prověřuje životní hodnoty), hledání smyslu života, místo pravidelného verše a písňové formy rytmizovaná próza, uvolněný nerýmovaný verš
– sb. PÍSEŇ O VIKTORCE (1950) – teskně laděná sbírka, která byla oficiální kritikou kritizována hl. za tragický podtext a stala se záminkou pro nepřátelskou a útočnou kampaň proti Seifertovi; podobenství osudu B. Němcové; sb. je oslavou láskyplného citu jako nejvyšší hodnoty života
– sb.MAMINKA(1954) – jedna z nejslavnějších Seifertových sbírek, kdy se vrací do dětství v Praze na Žižkově a vzpomíná na maminku s obrovskou citovou vroucností
– poslední fáze tvorby – od 60. let: následuje po devítiletém odmlčení způsobeném těžkou nemocí; Seifertova poezie se radikálně proměňuje – převažuje tvorba reflexivní, bez rýmu, metaforičnosti i melodičnosti; převažuje civilní verš bez složitých básnických obrazů, verš je prozaický, nevzrušivý
– sb. HALLEYOVA KOMETA (1967), ODLÉVÁNÍ ZVONŮ (1967)
– sb. MOROVÝ SLOUP(1981) – jedna ze zakázaných sbírek, která kolovala v samizdatové podobě či exilovém vydání; jsou zde též verše reagující na situaci po sovětské okupaci; nadále opěvuje lásku a ženy, ale velká melancholičnost
– sb. DEŠTNÍK Z PICCADILLY (1979), BÝTI BÁSNÍKEM(1983) – sbírky zasažené cenzurními zásahy; nostalgické vzpomínky na mládí a na doby štěstí; teskná melancholie, sebeironický duch veršů
– za básnický životopis lze považovat vzpomínkovou prózu VŠECKY KRÁSY SVĚTA