Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl
– dramatik, prozaik, publicista, básník, kritik, buditel, vůdčí osobnost kulturního a společenského života – od mládí miloval divadlo.
– Studoval na gymnáziu a v Hradci Králové (ovlivnil ho Klicpera – jeho profesor), na UK nedostudoval z nedostatku financí filozofickou fakultu.
– po studiu se stává členem kočovné divadelní společnosti.
– Po návratu pracuje jako úředník a současně se věnuje literatuře a divadlu.
– V letech 1846-52 byl dramaturgem českých her ve Stavovském divadle.
– Po porážce revoluce byl vyštván z Prahy a putoval s kočovnou společností, než zemřel a byl pochován v Plzni.
– redigoval časopis Květy (založil jej), pak lidovýchovný časopis Pražský posel.
– Za revoluce 1848 vydával politický list Sedlské noviny – dramatická tvorba od počátku výchovný charakter – zaměřena na sociální a národní problémy, proti prospěchářům, lidem vychytralým a zpátečníkům.

– rozdělení jeho dramatické tvorby:
frašky – Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka – fraška, děj se odehrává na pražské
pouti. Zobrazena láska bohatší dívky k chudému ševci. Teta dívky ji však nechce
dát ševcovi za ženu. Přijde slepý houslista Mareš se svou dcerou a začnou hrát. Píseň
změní chování všech lidí. Poprvé zde zazněla píseň Kde domov můj – skladatel
František Škroup, text – Tyl.
ze současnosti se sociálním podtextem
– Paličova dcera – životní příběhy mladé dívky Rozárky – je nucena starat se o své sourozence matka zemřela a otec odsouzen. Nikdo ji nechápe, nakonec ji pochopí jeden muž a vezme si ji za ženu. Tyl chce převychovat vykořisťovatele, postavit ho na stranu národa.
báchorky- pohádkové motivy a lidový humor. Zobrazení současných problémů venkovských
lidí.
– Strakonický dudák – hl. hrdina Švanda – zobrazen jako typicky český člověk – talentovaný, citlivý, ale podléhající touze po bohatství.
– Tvrdohlavá žena – hlavní hrdinkou je svéhlavá mlynářka Jahelková – Jiříkovo vidění – Jiřík by chtěl žít pohodlně a bez práce
– Lesní Panna – učitel Slovíčko odchází do Ameriky za vidinou svobody a štěstí
historické hry – vrchol jeho tvorby
– Kutnohorští havíři – první sociální drama, Tyl zde předvídal otřesy, jimiž společnost v krátké době projde. Zobrazuje proces potlačené vzpoury horníků koncem 15. století.
– Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové – zápas křesťanství s pohanství v Čechách a vztah k Němcům se dramaticky promítá do konfliktů knížecích bratrů. Zavraždění knížete Václava jeho bratrem Boleslavem
– Jan Hus – vzniká pod vlivem událostí roku 1848 a revolučních idejí. Aktualizuje Husovo úsilí dobrat se pravdy. Aktualizace hlavních hrdinů – umisťuje děj do r. 1848. Nezáleželo mu ani tak na historické pravdivosti hry, chtěl co nejpřesvědčivěji vyjádři národní ideály českého revolučního hnutí.