Jan Hus (1371 – 1415) díla

DÍLO:
Latinské spisy:
O církvi (De ecclesia) – latinský spis, kde Hus hlásá, že příslušníkem církve je jen ten, kdo nespáchal těžký hřích a hlavou církve je Kristus a ne papež, pokud vysocí církevní hodnostáři nežijí v souladu s bibli, nemusíme je poslouchat, každý křesťan má právo kontrolovat papeže a jeho nařízení

České spisy:
Dcerka – krátký epos o životě správné ženy
Výklad viery desatera a páteře(tj. modliteb Věřím v Boha, Desatero, otčenáš – páter noster) výklad tři hlavních modliteb poskytl prostor pro úvahy o otázkách opravdového mravního života i podnět ke kritice společnosti (páteř – modlitba otčenáš, viera – modlitba – vyznání víry)
Knížky o svatokupectví-odsuzuje v nich obsazováni církevních úřadů za peníze a braní poplatků za náboženské úkony a hlavně prodávání odpustků, sleduje svatokupectví v celé hierarchii církve a jeho závěr zní, že neexistuje pravá církev, nebot‘ vládne Antikrist
O šesti bludiech – nejdříve latinsky později česky
Postila, to jest výklad svatých čtení nedělních – velký sborník kázání pro knižní účel { z latinského post illa verba = po oněch slovech), o rodině, o vztazích, úvahy o světských věcech
Listy – listy, které psal přátelům, česky i latinsky, významné jsou listy z Kostnice
LIST VĚRNÝM ČECHOM – „Také prosím, abyste se milovali, dobrých násilím tlučiti nedali a pravdy každému přáli“

– uvedl do chrámů české duchovní písně
Péče o Český jazyk
a) odstraňování zastaralých mluvnických výrazů
b) pokus o zjednodušení pravopisu (diakritický pravopis)
– místo staršího pravopisu zpřežkového se snažil zavádět pravopis diakritický (nabodeníčka) (ie, aa)
– O pravopise Českém (De ortografía Bohemia)
– Husovy listy – kolovaly v opisech a Hus tímto vytvořil nový literární druh – List
– promluva ke čtenáři, která je zaměřena na nějaký konkrétní problém a cílem listu je působení na čtenáře