Doba písemnictví staroslověnského a latinského
Doba písemnictví staroslověnského a latinského
Doba:
– od poloviny devátého století do počátku patnáctého století
– počátky České literatury jsou spojeny s Velkou Moravou, kam byl vyslán z Byzance dvorský učenec Konstantin a jeho bratr Metoděj (r. 863)
– v čele Velkomoravské říše byl v té době kníže Rostislav = Byzantský císař Michal III.
a} slovanské písmo Hlaholice {z malé řecké abecedy} – Cyrilice (pozdější azbuka}
b) slovanský církevní jazyk – Staroslověnština -1. kulturní slovanský jazyk z Jihoslovanského nářečí
– první písemné památky ve Staroslověnském jazyce jsou pouze s náboženskou tématikou
Význam
– politický (hráz proti francké expanzi)
– náboženský (křesťanství v češtině
– literární (základ slovanskému písemnictví)
– nejstarší texty byly bohoslužebné, náboženské a srozumitelné lidu
