Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal
– narodil se v Brně pak žil v Nymburce
– bohatý profesní život
– píše o sobě že je „totální realista“
– pitoreskní hemžení postav, překotnost dialogů
– bizardní, tragické i humorné obrazy
– postavy z dolních vrstev obyvatelstva, ale mají zdravý přístup k životu
– dynamické, neustálý proud myšlenek, živelné dialogy, metoda šoku
– „Perlička na dně“,“Pábitelé“,
– „Ostře sledované vlaky“ – děj novely se odehrává v únorových dnech 1945 na železniční stanici malého městečka. Hlavním hrdinou je Miloš Hrma, mladý, nesmělý elév dopravy. Ten je naprosto pohlcen svými vnitřními problémy. Je zamilován do Máši, ale když má dojít k naplnění jejich milostného vztahu on selže. Pokusí se o sebevraždu, ale na poslední chvíli je zachráněn. Vyprávění začíná den před jeho návratem do práce. Miloš se dovídá o aféře na jejich stanici. Výpravčí hubička proslulý svými milostnými avantýrami po celé dráze, otiskl při noční službě telegrafistce Zdeničce na zadek všechna razítka. Je z toho velké vyšetřování a výpravčího čeká disciplinární řízení. Týž den Hubička vypráví Milošovi, že během příští noci projede stanicí přísně sledovaný vojenský transport, vezoucí na frontu zbraně a střelivo. Dohodnou se že vlak vyhodí do vzduchu. V osudný den se Miloš opět setkává s Mášou. Všechno si vysvětlí a domluví si novou schůzku, ale Miloš má strach, že opět zklame. Jeho problém se nečekaně vyřeší příchodem mladé ženy jménem Viktoria Freie. Je to pracovnice odboje, která má panu Hubičkovi předat balíček s výbušninou. A právě s tou ženou získává Miloš svou první milostnou zkušenost. Poprvé v životě se cítí klidný a plný jistoty. Očekává transport a když vlak přijede, vyleze Miloš před semafor a hodí bombu doprostřed vagónu, všimne si ho voják v posledním vagónu a oba naráz na sebe vystřelí – padají do příkopu, kde společně umírají za ruce se držíce.
– “ Něžný barbar“, „Slavnosti sněženek“ – román čerpající ze života v chatové oblasti Kersko,
– „Příliš hlučná samota“ – monolog starého baliče papíru, který vzděláván proti své vůli medituje o smyslu života. Nakonec ukončí sám svůj život na lavičce v podnapilém stavu
– „Postřižiny“ – oddechové dílo, prostředí Nymburského pivovaru
– „Obsluhoval jsem anglického krále“