VÝVOJ LITERATURY NA NAŠEM ÚZEMÍ DO 14. ST.

VÝVOJ LITERATURY NA NAŠEM ÚZEMÍ DO 14. ST.

první zmínky o našem území se objevují v římské literatuře – Tacitus – spis Germánia
v 5. st. př. n. l. osidlují naše území první jménem známí obyvatelé – Keltové, na přelomu století osídlily naše území germánské kmeny, v 5. st. n. l. – Slované
v 7. st. vzniká první státní útvar – Sámova říše, o níž se dozvídáme z Fredegárovy kroniky, dalších 150 let neexistuje písemná památka o našem území, v 9. st. vzniká Velká Morava, v 2. pol. 9. st. se snaží velkomoravská knížata o vytvoření jazyka a víry pro tamější obyvatelstvo, r. 863 přichází na pozvání knížete Rastislava Konstantin a Metoděj, přinesli písmo hlaholici, jazyk staroslověnštinu (makedonské nářečí) a křesťanství

literární památky Velké Moravy
Proglas – veršovaná předmluva k evangeliu připisovaná Konstantinovi
Život Konstantinův, Život Metodějův – životopisy, jednalo se o oslavná díla

na konci 9. st. zanikla Velká Morava a stoupenci staroslověnštiny odešli do okolních zemí (Čechy, Bulharsko, Polsko), v 10. st. vzniká Český stát

staroslověnsky psané památky
Legenda o sv. Václavu – pojednává o zavraždění českého knížete Václava bratrem Boleslavem v Boleslavi
v této době byly legendy velmi oblíbeným žánrem, původně náboženského obsahu, zachycovaly život významných osobností, bývaly doplněny autorovou fantazií

Kyjevské listy (asi z r. 990) – texty vzniklé při mších, jsou jediným originálním písemným dokladem staroslověnštiny

staroslověnština v Čechách zůstala v Sázavském klášteře, v 10. st. se objevují první česky psané texty, převažuje latina