Vývoj české literatury v letech 1945 – 1956

Vývoj prózy

V próze můžeme vysledovat několik tematických okruhů:
1. budovatelský román
2. historická próza
3. téma války

Budovatelský román

Byl nejtypičtějším druhem poúnorové literatury, jeho funkce byla agitační.
Hlavní postavou byl vždy kladný hrdina: dělník – budovatel, rolník – družstevník, profesionální funkcionář. Inspiraci čerpali naši autoři u spisovatelů sovětských. V rámci budovatelského románu můžeme vyčlenit tři témata:

1. romány s postavou dělníka a odehrávající se v továrně
Hlavní postavou je dělník, který vynalézá zlepšovací návrhy, aby mohl plnit plán nad 100%, dělník, který nabádá k lepší práci své spolupracovníky, kteří ještě myslí postaru, dělník, který odhaluje a zneškodňuje špiony ze Západu, kteří nám chtějí ukrást nějakou technologii, nebo naopak poškodit naše stroje. Samozřejmě – vždy vítězí dobro a pravda.

např. Tomáš Svatopluk – román Bez šéfa
– o boji proti nepřátelským agentům ve vedení bývalých Baťových závodů

2. romány s postavou družstevníka a odehrávající se na vesnici
Ožehavým tématem těchto děl byla kolektivizace vesnice, tzn. zakládání jednotných zemědělských družstev. Kladnou postavou byl mladý družstevník, který přesvědčoval staré vlastníky polí a dobytka tzv. kulaky, aby svůj majetek odevzdali družstvu. Častý byl tento spor mezi synem či dcerou a otcem. Mládí a družstvo zvítězilo, kulak pochopil, že se mýlil.

např. Bohumil Říha – soubor povídek Země dokořán

3. téma února 1948 a následné emigrace
Bylo zapotřebí přesvědčit naše čtenáře, že emigrace je hloupost, že tady u nás to bude lepší než v zahraničí.

např. Jan Otčenášek – román Občan Brych
Příběh úředníka, který se po únoru 1948 rozhodne emigrovat. Dostává se až na hranici, kde spolu s dalšími uprchlíky čeká, až si pro ně přijde převaděč. Tehdy si uvědomí, že není jako ti ostatní, kteří se bojí jen o svůj majetek a postavení, a vrací se zpátky.

Zápory budovatelského románu:
1. hlavní hrdina je papírový, neživý, působí vyumělkovaně
2. budování socialismu je zde pojímáno jako něco jednoduchého a kladného
3. konec je výhradně šťastný, což zvyšuje nepravděpodobnost příběhů
4. působí naivně, místy až hloupě