Světová próza 1.poloviny 20.století

André GIDE (1869 – 1951)
– charakteristickým rysem jeho prózy je střet silné a jedinečné osobnosti se svazujícím prostředím
– byl ovlivněn Nietzscheho filozofií nadčlověka
– nositel Nobelovy ceny
– jeho reportáže z cest (Kongo, Čad, …) výrazně ovlivnily protikolonialistický postoj francouzské veřejnosti „Návrat ze SSSR“ – kritika stalinského režimu
– „Penězokazi“ – líčí vzpouru dětí ze tří dobře situovaných pařížských rodin proti falešné a pokrytecké morálce rodičů i celému systému výchovy v díle se střídá několik vypravěčů hlavní hrdina Eduard se chystá psát román Penězokazi a do prostředí revoltujících dětí ho přivádí homosexuální láska k jednomu z nich střetáváním reality skutečné a literární se u díla stává „román o románu“

André BRETON (1896 – 1966)
– básník a umělecký teoretik
– přední osobnost mezinárodního surrealistického hnutí, původně dadaista, pak začal studovat medicínu a seznámil se s Freudovými spisy – vznikl nový směr surrealismus
– zprvu salónní komunista, po fašizaci sovětské kulturní politiky se stal odpůrcem stalinismu
– vyjadřoval se v experimentální próze metodou automatického psaní
– „Nadja“ – spojení surrealistických teorií s milostným příběhem, setkání s Nadjou = vtělení svobodného ducha, text na pomezí snu a reality, meditace o tenké hranici mezi šílenstvím, svobodou a láskou