Společenská funkce divadelního a filmového umění

o 20. stol. – kamenná divadla – vliv světového moderního dramatu na rozvoj českého, impresionismu – prohloubení psychologie postav, poetická náladovost (Kvapil – „Princezna Pampeliška“, F. Šrámek – „Měsíc nad řekou“) ovlivněna i historická dramata (Alois Jirásek);
množství zábavních scén, šantánů, zpěvných síní a počátky českého kabaretu („Červená sedma“), představitelé lidové komiky – Ferenc Futurista, Saša Rašilov, Vlasta Burian;
 „avantgardní divadlo“ – 1926 založení „Osvobozeného divadla“ – rozvoj poetismu, spojení se životem, využití prostředků lidové zábavy, přímý dialog s divákem – Jiří Voskovec (1905-81), Jan Werich (1905-80), ve 30. letech spolupráce s Jaroslavem Ježkem – množství osobitých her, s nástupem fašismu hry nabývaly na společenské odpovědnosti („Golem“, „Caesar“, „Rub a líc“) některé z her zfilmovány
 „D 34“ – náročná umělecká díla pro lidového diváka, zakladatel Emil František Burian, řešil aktuální problémy doby, usiloval o syntetické divadlo (spoj. různých divadelních prvků a žánrů)
 po roce 1945 divadla malých forem – Semafor (zakladatel Suchý a Šlitr) hry – „Zuzana je sama doma“, „Jonáš a tingltangl“, „Člověk z půdy“, „Kytice“
 Divadlo Na zábradlí
 Divadlo Járy Cimrmana – Svěrák, Smoljak – „Dobytí Severního pólu“, „Dlouhý, Široký a Krátkozraký“, …