ROMANTISMUS V ČESKÉ LITERATUŘE

Karel Hynek Mácha
nejvýznamnější představitel českého romantismu, narodil se a žil v Praze, již za studií (gymnázium, filosofie) začal psát básně, zpočátku v němčině, první báseň Sv. Ivan, r. 1832 vstoupil na právnickou fakultu, hrál jako ochotník v českých představeních Stavovského a Kajetánského divadla, zde se seznámil se svou láskou Eleonorou (Lori) Šomkovou, v den svatby zemřel, vliv na něj měla četba ostatních romantických autorů, hodně cestoval (příroda, památky), pěšky došel přes Alpy do Itálie, r. 1836 dostudoval práva a stal se advokátním praktikantem v Litoměřicích, krátce předtím vydal vlastním nákladem Máj

Máj
lyrickoepická skladba složená ze 4 zpěvů, 2 intermezz (mezizpěvy) a podzpěvu, ve své době zůstala nepochopena, přihlásila se k ní až generace májovců ve 2. pol. 19. st. (Neruda, Světlá, Hálek…)
místem příběhu je krajina kolem hradu Bezdězu, milenci Jarmila a Vilém zahynuli cizí vinou, Jarmilu svedl Vilémův otec, ještě než ji Vilém poznal, Vilém zavraždí svůdce, aniž tuší, že zabil vlastního otce, za tento čin je uvržen do vězení a příští den popraven, Jarmila hyne sebevraždou ve vlnách jezera
jde o tragedii 3 lidí – svedené Jarmily, oklamaného milence, který zavraždil otce, a zabitého svůdce, verše jsou obžalobou celé společnosti, která nežije v souladu s přírodou, ve vězení uvažuje Vilém o svém životě, o popravě, o posmrtném životě – děsí se něčeho neznámého, obrací se k zemi, která je jedinou jistotou v konečném splynutí člověka a hmoty (země), sám autor se ztotožňuje s hrdiny ve 4. zpěvu („Hynku, Viléme, Jarmilo!“)
v Máchově poezii se objevují postavy poutníků, poustevníků, kteří utíkají do samoty, protože jim společnost nerozumí, ale i postavy loupežníků, kteří protestují proti společnosti, důležitý je symbol země

próza
povídky Večer na Bezdězu, Márinka
chtěl napsat rozsáhlou 4 dílnou románovou skladbu Kat (Křivoklád, Valdek, Vyšehrad, Karlštejn), napsal pouze 1. část – Křivoklád – povídka z doby Václava IV.