Realismus v české literatuře – vědecký, vesnický, historický, naturalismus
KAREL MATĚJ ČAPEK – CHOD (KAŠPAR LÉN MSTITEL) (306/2)
– detailní popis postav, žádný popis prostředí
– postavy jsou v zajetí svých pudů (Kašpar se mstí)
– špatný konec – soud- smrt kašpara
– Čapkův naturalismus je jemnější než Šlejharův nebo Zolův, není tak vystupňován
Slovní zásoba:
– básnické výrazy, obecná čeština
– zastaralá, dlouhá souvětí
– převládá vypravování, které je roztříštěné (zmatenost popisu)
JÁN BOTTO – SMRŤ JÁNOŠÍKA (SROVNÁNÍ S MÁJEM)
Kompozice:
– zpěvy 9 (u Máchy 4), mezihry
Prostředí:
– příroda (Mácha taky)
Hrdina:
– loupežník x společnost, vlastenec, špatný konec (Mácha taky)
SZ:
– AA ( Mácha podobné), užívá přímou řeč, větší vlastenectví, víc pohádkovosti
POznámka k Máchovi: dílo Básně (sbírka, např. báseň V svět jsem vstoupil hledá dobré lidi, ale nenachází je) dále Máj (1836, lyrickoepická báseň), Obrazy ze života mého (lyrická próza, např. Márynka – básnická povídka s prvky realismu nebo: Večer na Bezdězu) další Kab (nedokončený historický román o 4 částech, napsal jen jednu: Křivolád) a poslední Cikáni.